It’s always great when art is amusing in some way. The polymer sardines by Laurence Pelé are not only pleasant to look at due to the coordinated colour combinations and patterns, but they’re also funny. They are part of the Spring 2020 fish-themed collection that Laurence created during the coronavirus pandemic lockdown. Laurence used to work as a hairdresser. Nine years ago she discovered polymer clay and quickly became addicted to the medium due to all the creative possibilities it gives her. She started exploring them, trying various effect techniques, textures and patterns and so her jewellery was born. She says especially enjoys playing with colours, which is obvious in her artwork. The French artist couldn’t divide her time and attention between plying her trade and doing art anymore and she decided to quit her day job eighteen months ago. Since then she is fully immersed into creating, trying to make a living on her passion. Of course, we keep our fingers crossed for her. If you like her sardines, take a moment to explore her website and check out her other beautiful creations. - Je vždycky skvělé, když je umění také určitým způsobem zábavné. Polymerové sardinky od Laurence Pelé jsou nejen příjemné na pohled díky sladěným barevným kombinacím a vzorům, ale jsou také vtipné. Jsou součástí letošní jarní kolekce s rybí tématikou, kterou Laurence vytvořila v období karantény během koronavirové pandemie. Laurence je původní profesí kadeřnice. Před devíti lety objevila polymerovou hmotu a velmi rychle se na ní stala závislá, zejména kvůli všem tvůrčím možnostem, které jí poskytuje. Začala je zkoumat, zkoušet různé efekty, textury a vzory, a tak se pomalu začaly rodit její šperky. Říká, že si obzvlášť ráda hraje s barvami, což je v její tvorbě zjevné. Francouzská tvůrkyně už nemohla dělit svůj čas a pozornost mezi provozování svého řemesla a tvorbu a před osmnácti měsíci se proto rozhodla svoje povolání opustit. Od té doby je plně ponořená do tvoření a snaží se živit svou vášní. My jí samozřejmě držíme palce. Pokud se vám líbí její sardinky, udělejte si chvilku a nakoukněte na její webové stránky, kde najdete další krásné šperky a dekorace z její dílny.

Maybe because she has a degree in mathematics, or because she worked as a physicist, Paula Kennedy is attracted to symmetry. So taking Carol Simmons’ master cane workshops were very appropriate for her. Paula Says that the idea of boxes just came spontaneously to her and Carol’s technique for creating multiple precise kaleidoscopes from a master cane was the perfect tool to use to make box tops. She has been working in polymer clay for about 14 years. She usually makes jewellery, but from the beginning she was interested in making boxes whether it was covering Altoids tins or cigar boxes. And when she began taking metalsmithing classes in 2011, creating custom boxes was a natural extension. Polymer was a part of her metal creations from the beginning. But not all Paula’s creations are symmetric, especially when combining metal and polymer. Sometimes a polymer piece inspires her to come up with a box or jewellery piece to enhance it. The polymer part usually comes first and the metal portion is designed to fit the polymer. When looking at Paula’s artwork, you might be wondering where all the exquisite colour combinations come from. She says that taking workshops from Lindly Haunani and Maggie Maggio has made a huge difference in her approach to colour. Make sure you have enough time to explore and appreciate Paula’s wonderful boxes. - Možná je to proto, že vystudovala matematiku, nebo že pracovala jako fyzik, Paula Kennedy má každopádně ráda symetrii. Workshop na téma kaleidoskopů s Carol Simmons byl tedy pro Paulu skvělou volbou. Paula říká, že nápad na zdobené krabičky k ní přišel spontánně a Carolina precizní technika vytváření kaleidoskopů z velkého canu byla perfektním způsobem, jak víčka krabiček odekorovat. S polymerem pracuje asi 14 let. Obvykle tvoří šperky, ale o zdobení krabiček polymerem se zajímala hned od začátku své tvorby. Nejdříve pokrývala plechové krabičky od bonbónů nebo doutníků a když se začala učit pracovat s kovem, vytváření originálních krabiček bylo přirozeným pokračováním. Kov vždy kombinovala s polymerem. Ale Paula netvoří jen symetrické kousky, obzvlášť když kombinuje oba materiály. Někdy ji polymer inspiruje k vyrobení kovové krabičky nebo šperku, který dá polymerovému komponentu vyniknout. Polymerová část výrobku vždy vzniká jako první a kov se jí přizpůsobuje. Když se díváte na Pauliny výtvory, možná si lámete hlavu, odkud se berou její překrásné barevné kombinace. Paula přiznává, že workshopy s Lindly Haunani i Maggie Maggio velmi změnily její přístup k barvám a zacházení s nimi. Ujistěte se, že si na Pauliny báječné krabičky uděláte dostatek času, stojí za ocenění.

The essence of minimalism – that’s how you could sum up the art of Yukari Tateuchi. The Japanese artist says that she actually doesn’t know why she creates. She just wants to. She had some experience with jewellery design, and metal carving in particular, before encountering polymer clay for the first time, but working with metal didn’t fully satisfy her. For her, the biggest advantages of polymer clay are its colours, pliability, lightness and texture. Her creations are simple in design, usually monochromatic, often black or in the shades of gray with a pop of colour. She also likes to add metal leaf accents to her pieces, maybe as a reminder of her metalsmithing period. She regularly takes part in art exhibitions both in Japan and in Europe and artisan markets, too. But Yukari is not only a jewellery maker, she also teaches workshops herself. Visit her website and indulge in a truly minimalist experience. - Esence minimalismu – tak by se dala shrnout tvorba Yukari Tateuchi. Japonská umělkyně přiznává, že vlastně ani neví, proč tvoří. Prostě chce. Zkušenosti s výrobou šperků, konkrétně s prací s drahými kovy, měla už předtím, než se poprvé setkala s polymerovou hmotou. Práce s kovem ji však plně neuspokojovala. Největšími přednostmi polymerové hmoty jsou podle ní její barevnost, tvárnost, lehkost a textura. Její šperky mají jednoduchý design, obvykle monochromatickou barevnost, často jsou černé nebo v odstínech šedé s barevným akcentem. Ráda také ve svých kreacích používá kovové plátky, možná jako připomínku časů, kdy pracovala s kovem. Pravidelně se účastní výstav jak v Japonsku, tak i v Evropě, a také řemeslných trhů. Yukari ale není jen šperkařka, sama také práci s polymerem učí. Navštivte její webové stránky a dopřejte si skutečně minimalistický zážitek.

Anna Malnaya was looking for something new to make from polymer clay. She thought about making butterflies, but then she realized that beautiful butterflies are made quite often by different artists. But how about moths? She began to look for photos of moths and observed them closely. Moths are not only interesting nocturnal creatures, they are also mysterious and provide a lot of space for artistic interpretation. Anna gladly plunged into the creation of her collection entitled White and Dark Moths. Her moths brooches are carefully handcrafted and very detailed. Their wings shimmer and you can almost see them flutter at dusk in the moonlight. By the way, have you ever heard about the secret language of brooches? You can express your mood or opinion by wearing the right brooch. Will it be a moth one? In case you are looking for some inspiration, visit Anna’s Instagram account. You can find there more of her jewellery and also process videos with her interesting technique. - Anna Malnaya hledala nový nový námět pro svou polymerovou tvorbu. Přemýšlela o motýlech, ale potom si uvědomila, že mnoho polymerových umělců už krásné motýly z polymeru tvoří. Ale co takhle můry? Začala si hledat fotografie můr a důkladně je zkoumat. Můry jsou nejen zajímavá stvoření, která jsou aktivní zejména v noci. Jsou také tajemné a poskytují dostatek prostoru pro tvůrčí interpretaci. Anna se s nadšením ponořila do tvoření a vznikla její kolekce White and Dark Moths (Světlé a tmavé můry). Její brože ve tvaru můr jsou pečlivě vymodelované a velice detailní. Jejich křídla se třpytí, skoro jako by se třepetala za soumraku v měsíčním svitu. Mimochodem, slyšeli jste už o tajné řeči broží? Můžete jednoduše vyjádřit svou náladu nebo názor tím, jakou brož si připnete na svetr nebo sáčko. Bude to třeba ta ve tvaru můry? Pokud hledáte inspiraci, navštivte Annin účet na Instagramu. Najdete tam další šperky z její dílny a také videa z procesu tvorby s její zajímavou technikou

When an artist works with more different mediums or techniques, they usually overlap and influence each other in their artwork. This applies to the art of Sabine Spiesser. Sabine, who lives and creates in Melbourne, Australia, is a polymer clay and digital collage artist. Many of her outstanding polymer pieces resemble collages. She says she loves layering and texture and this clearly shows in her work. The pieces we’re showing you today are actually a kind of exercise in composition. Being naturally curious, Sabine loves to experiment and play with her art. She created a complex veneer and just wanted to explore different composition possibilities. The only rule was that each design had to contain a piece of the veneer. The results are stunning, even though Sabine says she’s not finished yet. She’s planning to use these ideas as a springboard for further work. Sabine is an accomplished artist and her website contains many great images of her artwork, both polymer and digital, so we strongly recommend visiting it if you want to please your eye with a collection of colourful art. A little warning is in order, though, as you may spend quite some time admiring her works. - Pokud umělci pracují s vícero médii nebo technikami, často se v jejich díle překrývají nebo vzájemně ovlivňují. To se týká také tvorby Sabine Spiesser. Sabine, která žije a tvoří v Austrálii, je polymerovou umělkyní a také tvoří digitální koláže. Mnoho jejích úžasných polymerových šperků také koláž připomíná. Její náklonnost k vrstvení a texturám se v její práci jasně odráží. Kousky, které vám ukazujeme dnes, jsou vlastně cvičením v kompozici. Protože je Sabine od přírody zvědavá, miluje při tvoření experimenty a hru. Vytvořila si složitý vzor a předsevzala si, že bude zkoumat různé možnosti kompozice. Jediným pravidlem bylo, že každý kousek musí obsahovat alespoň malou část vzoru. Výsledky jsou ohromující, přestože Sabine říká, že ještě neskončila. Plánuje použít tyto nápady jako odrazový můstek pro další práci. Sabine je vynikající umělkyně a na jejích webových stránkách můžete najít mnoho fotek její tvorby, jak polymerové, tak digitální, proto vám rozhodně doporučujeme její web navštívit a potěšit se pohledem na sbírku jejího umění. Malé varování je však na místě, protože obdivováním její tvorby pravděpodobně strávíte docela dost času.

The French artist Karine Barrera uses many different techniques to create jewellery in many different styles. She especially likes faux techniques in polymer clay and her wood, horn or gemstone imitations are great. The lapis lazuli imitation rings look just like the right thing, don’t they? Her jewellery is always well designed and made with lots of attention to detail. Look at her cute moth pendants in black, gold and carnelian red with white details. They resemble art deco style and the combination of colours is just classy. Karine works as a tutorial designer for the French company Perles & Co. She has recently created a free tutorial with her own version of polymer clay batik. She adapted this attractive technique from the original fabric dyeing method that is practised in some Asian and African countries. Batik is a technique in which the resist (usually melted wax) is printed on fabric that is subsequently soaked in different colour and the resist is removed in boiling water. This technique is always a bit experimental, very pleasant to do and the results are always astonishing. Batik prints are perfect for the summer and so will be your batik jewellery, so give it a try. Visit the company’s website to see more of Karine’s work and find more inspiration for your projects not only in the summer but all year round. - Francouzská výtvarnice Karine Barrera využívá ve své tvorbě mnoho různých technik a tvoří šperky v různých stylech. Má obzvlášť ráda techniky imitace a například její napodobeniny dřeva, rohoviny nebo různých drahých kamenů patří k velmi zdařilým. Tyto prsteny imitující lapis lazuli jsou jako opravdové, nemyslíte? Její šperky mají vždy hezký design a jsou vyrobeny s velkou dávkou smyslu pro detail. Prohlédněte si tyto její přívěsku ve tvaru můry v kombinaci černé, zlaté a karneolově červené s bílými detaily. Připomínají nám secesní styl a zvolená barevnost je prostě luxusní. Karine připravuje tutoriály pro francouzskou firmu Perles & Co. Nedávno přichystala tutoriál zdarma, ve kterém ukazuje svou vlastní verzi batiky. Tuto vizuálně atraktivní techniku adaptovala z originálního způsobu barvení látek, který je běžný v některých asijských a afrických zemích. Batikování je technika, při níž se rezerva (obvykle roztavený vosk) tiskne na látku, která je následně ponořena do různých barviv a rezerva se pak odstraní s pomocí horké vody. Tato technika je vždy tak trochu experimentální, velmi příjemná a výsledky jsou ohromující. Batikované vzory jsou perfektní na léto a totéž platí i o špercích vyrobených stejnou technikou, tak neváhejte a vyzkoušejte ji. Navštivte webové stránky firmy, pokochejte se Karininou tvorbou a nechte se inspirovat k vlastním projektům nejen v létě.

Anna Bragina is famous for her bold, stylized nature-inspired jewellery. She usually creates chunky hollow pieces that attract attention everywhere you wear them. Anna loves minimalist design, glass and simple patterns. Many of her pieces are created with Anna’s signature highly glossy finish, which adds dimension to her jewellery. In today’s post we would like to show you piece from her studio in a slightly different style. This time it’s not about shine – textures play the main role in this collection. All the necklace, earrings and rings are monochromatic, made in the shades of grey. Anna plays with extruded ribbons of clay to form blended coils or more organic, flower-like rosettes. There are also tiny tubes in different lengths in which light and shadow create interesting effects. Regardless of the style Anna’s pieces are always original, harmonious and perfectly crafted. And in case you would like to learn more about her artwork, we have a tip for you. Anna is one of the polymer clay artists featured in our book A New Generation of Polymer Clay, where you can find also her beautiful tutorial. - Anna Bragina je známá svými výraznými, stylizovanými šperky, které se často inspirují přírodou. Obvykle tvoří rozměrnější duté kousky, které přitahují pozornost všude, kam je vezmete. Miluje minimalistický design, sklo a jednoduché vzory. Mnoho svých šperků vytvořila svou charakteristickou technikou s vysokým leskem, který šperkům dodává hloubku. V dnešním příspěvku bychom vám však chtěli představit kousky z jejího ateliéru v poněkud odlišném stylu. Tentokrát to nebude o lesku – hrají zde hlavní roli textury. Celá kolekce je monochromatická, náhrdelník, náušnice a prsteny jsou vyrobeny v odstínech šedé. Anna si hraje s extrudovanými pásky hmoty a vytváří blendované spirálky nebo organičtější, květinám podobné rozety. Najdeme tu také malé trubičky v různých délkách, ve kterých světlo a stín vytváří zajímavé efekty. Bez ohledu na styl jsou Anniny kousky vždy originální, harmonické a do detailu promyšlené. A pokud se o Annině tvorbě chcete dozvědět víc, máme pro vás tip. Anna je jednou z polymerových umělkyň v naší knize A New Generation of Polymer Clay, kde můžete najít také její krásný návod.

The Spanish artist Juan Carlos Gomez Urruela, who lives in Bilbao, dedicates his time to sculpting and occasionally painting. He has been modelling for two years now, but has always painted and drawn. He actually started modelling with the use of new technologies, such as zBrush, but then he discovered that working with his hands, modelling and shaping the material, gave him a lot more satisfaction. Juan works together with his sister, who also models figures. The are just in the process of creating their own studio, Meketrefe Studio, to make themselves known and offer their services to others. Their tastes are quite diversified, they draw inspiration from many different sources – from classic figures from Disney, Marvel, manga, comic books, robots, sci-fi, retro and vintage to pop art, with art toys as a notable trend. They also love creating new characters and fantastic animals and decorating them with different patterns or textures. Both Juan and his sister like to test and use different types of modelling materials that are at their disposal, including recycled objects. There’s often a funny twist in their sculptures as well as exaggerated features to add character to their figures. Take a moment to explore their artwork, which shows great craftsmanship. - Španělský umělec Juan Carlos Gomez Urruela, který žije v Bilbau, se věnuje modelování a příležitostně i malování. Modeluje pouhé dva roky, ale malování a kreslení se věnoval odjakživa. Začal modelovat s použitím moderních technologií, například programu zBrush, ale potom zjistil, že pracovat rukama, vlastnoručně hníst a tvarovat hmotu, ho uspokojuje mnohem více Juan pracuje spolu se svou sestrou, která také tvoří figurky. Spolu zakládají svůj vlastní ateliér, Meketrefe Studio, aby se dostali do povědomí a mohli svoje služby nabídnout ostatním. Jejich vkus je poměrně různorodý, inspiraci čerpají z různých zdrojů – počínaje klasickými postavami od Disneyho, Marvela, z manga, komiksů, robotů, sci-fi, retro a vintage stylu, až po pop art. Tedy vesměs ze všeho, kde můžeme najít umělecké hračky jako významný trend. Nesmírně rádi také vytvářejí svoje vlastní postavy a fantastická zvířata a zdobí je různými vzory a texturami. Jak Juan, tak jeho sestra ve své tvorbě rádi zkoušejí a používají různé modelovací hmoty, které mají k dispozici, včetně recyklovaných předmětů. V jejich sochách často najdeme vtipný detail, stejně jako přehnané rysy, které postavám dodávají charakter. Udělejte si chvilku a objevte jejich tvorbu, která vyniká zejména skvělým řemeslným zpracováním.

Julia Zhilenkova is not a full-time artist, creating with polymer clay is a leisure time activity for her, but her artwork is definitely on a professional level. Her creative process is very intuitive, she hardly ever sketches her designs or remembers particular colour recipes. Her jewellery is often rustic it has a distinctly ethnic feel about it. Julia loves African art and often creates pieces inspired by African culture. She also loves patterns and textures. Her pieces show off her great sense of form and shape. She hates to repeat herself and always tries to come up with something new and original. In her new collection, which was also created spontaneously, Julia experiments mostly with botanic prints and geometric patterns. here’s a good sense of contrast and great design as usual. We also love the colour combinations. Julia says that she just wanted to try new textures, stencils and techniques. If you feel intrigued by Julia’s artwork, you can find out more in our book A New Generation of Polymer Clay, where we feature Julia together with another 26 artists. There are not only great pictures of her beautiful jewellery, but also her detailed tutorial waiting for you. - Julia Zhilenkova není umělkyní na plný úvazek, tvoření s polymerem je pro ní pouze koníčkem, ale její tvorba rozhodně na profesionální úrovni je. Její tvůrčí proces je velmi intuitivní, téměř nikdy si své nápady neskicuje a obvykle si ani nepamatuje, jak namíchala konkrétní barvy svých šperků. Její šperky jsou často rustikální, se silně etnickým nádechem. Julia miluje africké umění a často tvoří šperky inspirované africkou kulturou. Miluje vzory a textury. Její tvorba ukazuje, že má velmi dobrý smysl pro tvary a formy. Nerada se opakuje, proto se vždy snaží přijít s něčím novým a originálním. Ve své nové kolekci, která vznikla rovněž spontánně, experimentuje Julie zejména s rostlinnými motivy a geometrickými vzory.  A nechybí zde ani skvělý smysl pro kontrast a design. Moc se nám líbí také barevné kombinace na náušnicích. Julia říká, že si pouze chtěla vyzkoušet nové šablony, textury a techniky. Pokud vás Juliina tvorba zaujala, najdete ji v naší knize A New Generation of Polymer Clay, kde ji představujeme spolu s 26 dalšími umělci. Čekají tam na vás nejen kvalitní fotky Juliiných šperků, ale také její podrobný návod, který si pro vás připravila.

The Russian artist Oksana Panchenko and her husband Andrey created a unique fantasy world for just for themselves. The artist couple uses various materials to create a vast array of objects such as realistic portrait dolls, soft and play dolls, interiors and interior elements, jewellery, props, leather notebooks and photo albums, clocks, lamps, mechanisms, boxes and more. Whether it’s a winged lion, mermaid or a doll with a dreamy face, all their creations seem to be perfectly real and unreal at the same time. They both say that they love working together, constantly experimenting and looking for new ways of doing things. They work alone without any hired help, so they had to learn all the necessary skills. Artistic freedom is extremely important to them and they strive to remain free in expressing their creative ideas while fulfilling the wishes of their customers. They welcome custom orders and the more complex and unusual the commission is, the better. Oksana uses polymer clay in many ways and explores various techniques to capture the nature of her portrait dolls as well as the fantasy ones. One years ago she came up with her concept of a flat world and now it is inhabited with new characters, and she keeps developing it all the time. She has a unique and inimitable style. For example, she puts human faces on animals or merges and swaps male and female features. Their artwork shows off great artistic skills, sense of detail and a coherent vision. Take your time to check out the social media of their brand, OleLoo, and explore all the special characters and objects coming from Oksana and Andrey’s studio. - Ruská umělkyně Oksana Panchenko a její manžel Andrey si pro sebe vytvořili svůj vlastní fantazijní svět. Manželský pár tvoří široké spektrum uměleckých předmětů, jako například realistické portrétní panenky, měkké panenky, panenky na hraní, interiérové doplňky, šperky, rekvizity, kožené zápisníky a fotoalba, hodiny, lampy, různé mechanismy a mnoho dalšího, vše z různých materiálů. Ať už je to okřídlený lev, mořská panna, panenka se zasněným výrazem v obličeji, všechny jejich výtvory působí velmi reálně i nereálně zároveň. Oba shodně tvrdí, že spolu pracují moc rádi, soustavně experimentují a hledají nové způsoby tvoření. Pracují sami, bez toho, aby si najímali pomocníky, tudíž si museli osvojit všechny potřebné dovednosti. Umělecká svoboda hraje v jejich tvorbě velmi důležitou roli, vždy se snaží svobodně vyjadřovat svoje kreativní myšlenky a přitom uspokojit přání svých zákazníků. S oblibou pracují na zakázkách a čím složitější a neobvyklejší daná zakázka je, tím lépe. Oksana používá polymerovou hmotu mnoha různými způsoby a zkoumá možnosti různých technik, aby ideálně zachytila podstatu svých portrétních i fantazijních panen. Před rokem přišla s konceptem „ploché země“, která je teď už obývána mnoha novými bytostmi a postavičkami, a Oksana ji stále rozvíjí. Má jedinečný a nenapodobitelný styl. Například propůjčuje zvířatům lidské obličeje, či zaměňuje mužské a ženské rysy a stírá rozdíly mezi nimi. Jejich tvorba ukazuje skvělé tvůrčí dovednosti, smysl pro detail a promyšlenou vizi. Udělejte si čas, podívejte se na sociální média jejich značky OleLoo a prozkoumejte všechny ty zvláštní postavy a objekty z dílny Oksany a Andreye.

The French artist Hélène Jeanclaude, who runs her own brand LesEthiopiques, was a French philosophy teacher for 26 years. She discovered polymer clay twelve years ago, after some years of “wandering” by trying different artistic mediums. She is passionate about empirical research of techniques and variations of the existing ones. The "faux effects", imitations of materials and mixed media have become her favorite playground. She also pays a lot of attention to the design of her jewellery. Hélène started her blog in 2010 and a year later she was contacted by a publisher, who asked her to write a book of tutorials. So far she has written two. She is also an internationally recognized teacher both in her home country and abroad. She has already taught in Switzerland, Belgium and the United States. She loves passing on her knowledge and skills and says that would never have thought polymer clay would bring her back to her original profession – teaching. Being in touch with her students helps her balance out the solitude and tranquility of working in her studio all alone. Her creative process is centered on intuition and letting go. Hélène says there is no need to control everything in the process of creation. This approach, however, presupposes the mastery of basic techniques. Her teaching experience shows that many clayers find it hard to give in and trust the process. Many are paralyzed by the fear of failing, of "doing something wrong". Hélène insists that the most beautiful discoveries often happen through these supposed failures. Her main source of inspiration is nature and her immediate environment. Even though it may not seem original, observing the ordinary little things such as a piece of bark, a piece of driftwood, a nice flower bed inspired her most wonderful projects. She warns against the pitfalls of the internet. While it is a great source of inspiration, one can quickly become drowned in countless influences and ultimately become totally inhibited in one's own creative process. This is why it is so important for her to focus on finding inspiration in simple things, and distance herself from the internet, at least for a while. She is constantly working on improving her favourite imitation techniques and combines them with other processes. She also very much loves borrowing techniques coming from the graphic arts (lithography, monotype, various mixed media, cyanotype and so on). These allow her to play with mediums such as acrylic paints, oil paints, alcohol inks, dry pastels, etc. She would sometimes like to indulge herself in creating improbable and totally crazy pieces, free from all constraints relating to the fact that a piece of jewellery may be worn daily and so it should be comfortable. In the end, however, the practical aspect prevails and she create pieces that can be worn everyday with ease. She says that she needs to create objects that find their place in people's daily lives. After all, the practical constraints are a real source of creativity for her. - Francouzská umělkyně Hélène Jeanclaude, která tvoří pod značkou LesEthiopiques, pracovala celých dvacet šest let jako učitelka francouzské filosofie. Polymerovou hmotu objevila před dvanácti lety, poté co strávila několik let pouze „potulováním se“ a objevováním různých uměleckých médií. Ráda empiricky zkoumá všechny existující techniky a jejich variace. Má také ráda techniky napodobující jiné materiály a moc ráda si hraje s kombinováním různých médií. V roce 2012 začala psát svůj blog a o rok později ji kontaktovalo jedno vydavatelstvím, které ji požádalo, aby o polymerové hmotě napsal knihu. Doposud jí vyšly dvě. Je také mezinárodně uznávanou lektorkou, jak ve své rodné zemi, tak i v cizině. Učila už ve Švýcarsku, Belgii i Spojených Státech. Velice ráda předává svoje znalosti a dovednosti svým studentům a říká, že by ji nikdy nenapadlo, že se jednou díky polymeru vrátí ke své původní profesi – učení. Kontakt se studenty jí také pomáhá vyvážit samotu a poklid, který zažívá, když úplně sama pracuje ve svém ateliéru. Její tvůrčí proces je založen na intuici a odevzdání se. Hélène říká, že není nutné mít kontrolu nad celým kreativním procesem. Tento přístup však předpokládá zvládnutí alespoň základních technik. Její zkušenost s učením ukazuje, že mnoho tvůrců má potíže s odevzdáním se a důvěrou v proces. Mnoho z jejích studentů je doslova ochromeno strachem ze selhání a z toho, že „udělají něco špatně“. Hélène trvá na tom, že mnoho krásných objevů vzniká právě díky těmto domnělým selháním. Jejím hlavním zdrojem inspirace je příroda a její bezprostřední okolí. Přestože se to může zdát poměrně neoriginální, sledování zdánlivě obyčejných malých věcí jako je kousek kůry, naplaveného dřeva, nebo hezký květinový záhon, ji inspirovalo k těm nejúžasnějším projektům. Varuje před nástrahami internetu. Je to sice rovněž skvělý zdroj inspirace, ale můžeme se snadno zahltit nikdy nekončícím přívalem různých vlivů, což v důsledku zcela umrtví náš vlastní tvůrčí proces. Proto je pro ni tak důležité soustředit se na hledání inspirace v jednoduchých věcech a vždy se alespoň na chvíli izolovat od online světa. Neustále pracuje na zlepšování svých oblíbených technik imitace a kombinuje je s dalšími postupy. Velmi ráda si půjčuje různé grafické techniky (litografie, monotyp, různé kombinované techniky, modrotisk a další). Ty jí umožňují hrát si s materiály jako jsou akrylové a olejové barvy, alkoholové inkousty, suché pastely a podobně. Ráda by se někdy rozmazlila tvorbou výstředních, bláznivých kousků, které nejsou svázány omezeními danými tím, že šperky se nosí každý den a měly by tedy být pohodlné. Nakonec však vždy zvítězí právě ono praktické hledisko a Hélène tak tvoří jednoduše nositelné kousky. Říká, že potřebuje tvořit předměty, které si najdou své místo v každodenním životě svých majitelů. Ostatně, jsou to právě ona praktická omezení, která jsou pro Hélène skutečným zdrojem kreativity.

Sooner or later many polymer clay artist venture to explore other media and combine them with polymer. The American artist Melanie West has enriched her material portfolio with fabric. She has been experimenting with cotton and silk, creating amazing printed fabrics and incorporating them into her polymer designs. She took her already accomplished artwork to a new level. After years of starring as the main protagonist, polymer seems to be playing a supporting role in her new pieces. Using plain black polymer settings allows both the colourful and monochromatic patterns stand out. Sometimes you actually can’t see the polymer parts at all, as they are covered with cloth. The washed watercolour like background contrasts with geometric shapes printed over it. The colour combinations show Melanie’s great sense of colour. Melanie often pushes herself to her limits, which – we can imagine – is not easy, but her art definitely benefits from it. Taking a route less travelled, often results in surprising and great outcomes. In Melanie’s case, she managed to explore and employ a new medium, while staying true to her own artistic voice. The process is often as important, beneficial and enjoyable as the results themselves. Check out Melanie’s and get inspired by more examples of great artwork. - Mnoho polymerových umělců se dříve či později odváží zkoumat další média a kombinovat je s polymerem. Americká umělkyně Melanie West obohatila svoje materiálové portfolio o látky. Začala experimentovat s bavlnou a hedvábím, vytvářet úžasné potištěné látky a začleňovat je do své polymerové tvorby. Povýšila tím svou již tak skvělou tvorbu na další úroveň. Po mnoho let byl polymer hlavní hvězdou v jejích špercích, zatímco v její nové kolekci se ujal role spíše vedlejší. K uchycení či zasazení látek do šperků používá černý polymer, který dává vyniknout barvám i monochromatickým vzorům. A v některých kouscích nejsou polymerové části viditelné vůbec, protože je polymer látkou potažený. Rozmytá, jakoby vodovými barvami namalovaná pozadí kontrastují s rozmanitými geometrickými vzory, které jsou na nich natištěny. Barevné kombinace ukazují Melaniin skvělý cit pro barvy. Melanie často posouvá hranice svých možností, což – jak si umíme přestavit – není snadné, ale její tvorbě to rozhodně svědčí. Skvělých a překvapivých výsledků často dosáhneme právě tím, že se vydáme po méně probádaných cestách. V Melaniině případě to znamená, že dokázala zvládnout nové médium, přičemž zůstala věrná svému stylu. Cesta je často stejně důležitá, prospěšná a zábavná, jako výsledky samotné. Podívejte se na Melaniiny webové stránky a nechte se inspirovat dalšími příklady jejího úžasného umění.

These mugs, plates and bowls blossoming with flowers in beautiful colour combinations are the work of Nadia Shabrand, who runs her own brand Lilirosegallery. Nadia has a master’s degree in business administration, but when she discovered polymer clay, she knew that working with it was all she wanted to do. Nadia, who was born in Iran, has been creative since her childhood. As a child, she tried many different mediums and techniques such as needlepoint and painting. After graduating she had more time to finally pursue her interests, so she started painting again. She discovered polymer on Instagram and was instantly hooked. She felt so attracted to it that she bought all the necessary tools and started to work. Her first piece was – perhaps quite surprisingly – a snowman doll. After she finished it, she experienced great feelings – her soul loved it. The young artist was so fascinated by working with clay that she sometimes spent twelve hours without interruption making a doll. At first she drew inspiration from Russian artists, but gradually she dared to use her own ideas more and more often. She tries to introduce a special collection every two or three months. Each collection is inspired by a theme, for example seasons, colors, nostalgic cartoons and, of course, the ideas of her fans. We love Nadia‘s clean, precise work, sense of colours and the positive vibes that we can feel in her work. We’re looking forward to see what she comes up with next. - Tyto hrníčky, talíře a misky plné květin v nádherných barevných kombinacích jsou dílem Nadii Shabrand, která provozuje značku Lilirosegallery. Nadia sice vystudovala ekonomii a řízení podniků, ale když objevila polymerovou hmotu, hned věděla, že se nechce věnovat ničemu jinému než tvoření. Nadia, která se narodila v Íránu, tvoří od dětství. Jako dítě si vyzkoušela množství různých technik a materiálů jako třeba vyšívání a malbu. Po dokončení studií měla konečně čas se věnovat svým koníčkům, proto začala zase malovat. Polymer objevila na Instagramu a okamžitě ji zaujal. Tak moc ji přitahoval, že si okamžitě pořídila všechny potřebné nástroje a začala pracovat. Jejím prvním výtvorem byl – možná docela překvapivě – sněhulák. Když jej dokončila, cítila se naprosto skvěle – její duše si tuto zkušenost zamilovala. Mladá umělkyně byla tak fascinovaná prací s hmotou, že občas trávila tvorbou i dvanáct hodin v kuse. Nejdříve čerpala inspiraci v díle ruských umělců, ale postupně se stále častěji osmělovala a používala své vlastní nápady. Každé dva až tři měsíce se snaží uvést novou speciální kolekci svých výrobků. Každá z nich má svoje téma inspirované například ročními obdobími, barvami, starými animovanými filmy a samozřejmě také nápady jejích fanoušků. Moc se nám líbí Nadina čistá a precizní práce, stejně jako pozitivní energie, kterou z její tvorby cítíme. Těšíme se na to, s čím přijde příště.

Iris Mishly started her love affair with polymer clay back in 2005. Since then she has experimented with many techniques, materials, tools, and designs. She has written more than 160 single project tutorials as well as masterclasses gathered around an interesting technique, material – for example alcohol ink – or tool, for example extruder. The 100DayProject is about showing up and doing the work, any creative work. It is a free art project that encourages thousands of people around the world to commit to 100 days of exploring their creativity. The official challenge takes place on Instagram, using the hashtag #The100DayProject. The theme can be anything you choose. You can write poems, paint, draw, knit, crochet – anything goes as long as you agree to commit to doing it for 100 days. Also, it doesn't have to last exactly 100 days; you can delay on a specific project several days, as long as you continue and follow the plan. Iris admits that she was hesitant to commit at first. She had her doubts – what if she wouldn’t be able to find the time, what if her projects look ugly, what if she runs out of ideas? There was a thousand of what ifs in her head... Eventually, she declared it publicly so that she couldn't go back – she was going to do 100 veneer patterned surfaces, one each day. By joining the challenge, Iris aimed to stir up her creativity. Veneers and pattern design were her latest interest while writing the "INKredible 2" tutorial, so she figured that if she could find twenty different ways to use alcohol inks to design surfaces in that tutorial, she could probably come up with a hundred more, and she did. She says that the 100DaysProject reminded her how much she loves polymer clay and how amazing and forgiving this material is. She describes the journey as truly enjoyable. The whole process was very intuitive and unplanned. Some experiments were a disaster, while others wowed her, but every day was a new learning experience. The Israeli artist published all her veneers on both her Instagram and her website PolyPediaOnline along with short videos and brief explanations. Take some time to check them out, they are inspiration galore. Iris encourages you to follow her example and give the project a try. And if you want to nurture your creativity even further, look for her tutorials on her website or in her Etsy shop. - Iris Mishly se do polymerové hmoty zamilovala v roce 2005. Od té doby experimentovala s mnoha technikami, materiály, nástroji a designy. Napsala více než 160 tutoriálů věnovaných jednotlivých projektům, stejně jako pokročilé návody specializující se na zajímavé techniky, materiály nebo nástroje, jako například alkoholové inkousty, či extrudér. Projekt s názvem The 100DayProject je založen na principu pravidelné tvorby, ať už s jakýmkoliv médiem. Je to volně dostupný umělecký projekt, který povzbuzuje tisíce lidí na celém světě, aby se odhodlali denně poznávat a zkoumat svou kreativitu po dobu sta dní. Oficiální výzva probíhá na internetu s použitím hashtagu #The100DayProject. Námětem výzvy může být cokoli, co si sami zvolíte. Můžete psát básně, malovat, kreslit, plést, háčkovat – všechno je možné, pokud se zavážete věnovat se dané aktivitě celých sto dní. Přesněji řečeno, nemusí to být sto dní, některé projekty můžete odložit, ale je nutno splnit vše, co jste si předsevzali. Iris připouští, že na začátku váhala, zda se výzvy zúčastnit. Měla svoje pochybnosti – co když si nenajde dostatek času na tvoření, co když její projekty nebudou hezké, co když jí dojdou nápady? Hlavou jí běželo asi tisíc „co když“… Nakonec se rozhodla k projektu přihlásit veřejně, aby už nemohla couvnout – každý den vytvoří jeden plátek hmoty se vzorem, pokaždé jiný. K projektu se připojila, aby rozdmýchala svou tvořivost. Vzory a různé dekory ji poslední dobou hodně zajímaly, protože pracovala na tutoriálu s názvem INKredible 2, zaměřeném na práci s alkoholovými inkousty. Řekla si, že když dokázala vymyslet dvacet různých vzorů s použitím inkoustů, dokáže jich vymyslet ještě dalších sto – a dokázala to. Projekt The 100DaysProject jí připomněl, jak moc má práci s polymerem ráda, a jak úžasný a shovívavý tento materiál je. Práci na projektu popisuje jak velmi příjemnou. Celý proces byl hodně intuitivní a neplánovaný. Některé pokusy skončily katastrofou, některé ji ohromily, ale každý den se něco nového naučila. Izraelská umělkyně všechny vytvořené vzory spolu s krátkými videi a popisem sdílela jak na svém instagramovém účtu, tak i na svém webu PolyPediaOnline. Udělejte si čas a prohlédněte si je, jsou nesmírně inspirující. A pokud chcete svou tvořivost podpořit ještě o něco víc, podívejte se na všechny tutoriály, které pro vás Iris připravila, najdete je na jejím webu nebo v jejím obchodě na Etsy.

The Spanish artist Fabiola Pérez Ajates is very well-known for her beautiful polymer and mixed-media jewellery and other projects, such as paintings, collages and decorative objects. Her style is easily recognizable due to her typical colour combinations, organic designs and something like special magic. Fabiola is a kind-hearted, generous person and it reflects in her art. Today we would like to show you her latest series inspired by ancient ceramic and pottery. Fabiola says that the series is a small homage to one of the most ancient ethnographic features of virtually any human culture. It consists of thirteen pieces of hollow work made entirely of polymer clay (Premo and Cernit), without any armature. The pieces vary from 5 cm to 25 cm in height and their diameter ranges between 7 and 16 cm. This technique presents various influences but all of them reflect natural motifs that have captured Fabiola’s curiosity and imagination. Some pieces are inspired by corals and sea in general, others imitate gumnut, the characteristic fruit of a species of eucalyptus plant that is endemic to Western Australia. And then there are some cacti, of course. These are special because they work as containers in which Fabi hides her favourite cookies. The new technique called “Polymer Ceramics” is one of the new projects intended for classes that will soon be taught in Fabiola’s studio in Madrid. She says that the technique is not very difficult and really fun to do. If you are interested, check out her website for further information and to get some inspiration from her awesome creations. - Španělská umělkyně Fabiola Pérez Ajates je dobře známá svými krásnými šperky a dalšími projekty jako například obrazy, kolážemi a různými dekorativními předměty z polymeru a dalších materiálů. Její styl je snadno rozpoznatelný díky typickým barevným kombinacím, organickým tvarům a svému zvláštnímu kouzlu. Fabiola je velmi laskavá a štědrá, což se odráží i v její tvorbě. Dnes bychom vám rádi představili její nejnovější kolekci inspirovanou starověkou keramikou a hrnčířstvím. Fabiola říká, že kolekce je jakousi malou poctou keramice jako etnografickému prvku přítomnému ve všech lidských kulturách. Skládá se ze třinácti dutých kousků, které jsou vyrobeny výhradně z polymerové hmoty (z Prema a Cernitu) bez použití jakékoliv výztuže. Jejich výška kolísá mezi 5 a 25 centimetry a v průměru mají 7 až 16 centimetrů. Tato technika v sobě spojuje různé vlivy, ale všechny odráží přírodní motivy, které Fabiolu zaujaly a podnítily její představivost. Některé kousky jsou inspirovány korály a mořem obecně, jiné napodobují typický plod určitého druhu blahovičníku, který se vyskytuje na západě Austrálie. A potom tu samozřejmě máme nějaké kaktusy. Tyhle jsou speciální, protože fungují jako krabičky, do kterých si Fabi schovává svoje oblíbené sušenky. Tato nová technika nazvaná „Polymerová keramika“ je jedním z projektů, které bude Fabiola učit ve svém ateliéru v Madridu. Říká, že technika není příliš náročná a je hodně zábavná. Pokud máte o kurz zájem, můžete se podívat na Fabioliny stránky, kde také můžete načerpat hodně inspirace při prohlížení její tvorby.

The story behind the brand WizArts is truly a complex one. Its owners, the married couple Melinda Puhó and Attila Borbás, came to the United States in the search of free space which would allow them to creatively express themselves and share their magic with others. Being born in countries of the former Eastern Bloc – Melinda comes from Romania and Attila from Hungary – they both realized the value of freedom very early on. Melinda says that when they met in college, they quickly realized that they both have very a very similar view of the world and a very close artistic mindset. Their purpose in life is to elevate the consciousness of others who resonate with their art. That’s why they decided to immigrate to America to fulfill their childhood dreams of sharing their unique creative vision with the world. The beginning in the new country wasn’t easy, but they managed to start their brand in 2016 and since 2017 they have been selling and exhibiting their art at various juried art shows throughout California. Both artists are self-taught, they learnt entirely by experimentation and developed their own techniques. Attila first encountered polymer clay in 2015. He says that he knew immediately that the medium was the most suitable material for his self-expression. He appreciates its versatility, pliability and ability to create very fine details. It also works well with other materials – they often combine it with gemstones, is extremely durable and easy to wear. Melinda often employs polymer appliqué using her handmade glow-in-the-dark polymer clay. Together Melinda and Attila create unique, hand-sculpted jewellery that are imbued with their beliefs and values. They are inspired by the enormous and fascinating energy that forms and surrounds everything. The beauty, symbolism, and sacred geometry of nature are so important in their artwork. Another major influence on their work is the realm of fantasy. They constantly strive to develop and expand their skills and creative visions. Their pieces remind us of ancient amulets that reflect the complexity of universe and its harmonious functioning. Above all, they prove that whatever we can dream, we can do because dreams create our reality. - Příběh značky WizArts je opravdu spletitý. Její majitelé, manželé Melinda Puhó a Attila Borbás, přišli do Spojených Států ve snaze najít svobodné místo, které by jim umožnilo se kreativně vyjadřovat a sdílet jejich kouzlo s ostatními. Protože se oba narodili v zemích bývalého východního bloku – Melinda pochází z Rumunska a Attila z Maďarska – oba si uvědomili hodnotu svobody velmi brzy. Melinda říká, že když se při studiu na vysoké škole potkali, velmi rychle si uvědomili, že jejich pohled na svět a nastavení mysli jsou velmi podobné. Jejich životním úkolem je pozvedat vědomí těch, kteří s jejich tvorbou rezonují. To byl také důvod, proč se rozhodli přestěhovat do Ameriky, aby si splnili to, co si vysnili už v dětství – že budou sdílet svoje kreativní vize s ostatními. Začátky v nové zemi nebyly zrovna snadné, ale přesto zvládli v roce 2016 založit svou vlastní značku a od roku 2017 tvoří a prodávají svoje výrobky a zároveň se účastní mnoha uměleckých výstav napříč celou Kalifornií. Oba jsou samouci, učili se prostřednictvím experimentování a vyvinuli si své vlastní techniky práce s polymerem. Attila se poprvé setkal s polymerovou hmotou v roce 2015. Říká, že okamžitě věděl, že je to ten nejlepší materiál k sebevyjádření. Oceňuje jeho všestrannost, tvárnost a to, že mu umožňuje vytvářet ty nejjemnější detaily. Dá se také výborně kombinovat s dalšími materiály – často jej doplňují drahými kameny. Polymer je také extrémně trvanlivý a příjemně se nosí. Melinda často používá techniku aplikace drobných ornamentů s použitím vlastnoručně vyráběné hmoty, která ve tmě svítí. Melinda a Attila spolu tvoří jedinečné šperky, které jsou prostoupeny jejich vírou, názory a hodnotami. Inspirují se nezměrnou a fascinující energií, která vše tvoří a obklopuje. Krása, symbolika a posvátná geometrie jsou v jejich tvorbě velmi důležité. Další inspiraci čerpají z říše fantazie. Neustále se snaží rozvíjet a rozšiřovat své schopnosti a tvůrčí vize. Jejich šperky nám připomínají starověké amulety, které odrážejí složitost vesmíru a jeho harmonické fungování. Především však dokazují to, že cokoliv si můžeme vysnít, můžeme také uskutečnit, protože naše sny tvoří naši realitu.

Chris Baird has been creative since the age of four, which means she has been making things with her hands for 63 years. Over time, she has painted murals, made wood carvings with moving parts, and drawn with pastels and other media. For the past ten years polymer clay has been her medium of choice. She says loves working with the material because of all the options it gives her. It can be carved and sculpted and, much to her delight, it takes transfers of photo images and pencil drawings. The variety of colour, opaque to translucent, and the way colours remain discrete until they are pushed into smooth Skinner blends keeps her at the work table. Looking at Chris’ pieces, you can easily guess that colour is her favorite element. It is perhaps the most significant element in her designs, too. She looks for combinations that are discordant and pushes them to harmonize. She says she always likes to have a variety of dark and light tones, and warm to cool hues in her pieces. Chris confesses that she works to surprise myself. She often starts with a preconceived idea and once she fails at it and gets a bit frustrated, it triggers her creativity. She starts quickly assembling scraps, her brain goes to “what if?”, and her hands start grabbing disparate elements. This sets up a puzzle. Engaged in solving, she is in a space that is alert yet dreamlike and time stops. She admits that she is not good at the precision of making canes and prefers to build pieces one at a time. Each one is a little world and we love the raw colourful energy that they emit. - Chris Baird je kreativní od doby, co jí byly čtyři roky, což znamená, že vyrábí věci rukama už 63 let. Za tu dobu vystřídala mnoho technik – vytvářela nástěnné malby, věnovala se dřevořezbě, kreslila suchými pastely a mnoha dalšími médii. Posledních deset let tvoří z polymerové hmoty. Říká, že na práci s polymerem miluje hlavně všechny možnosti, které jí tento materiál dává. Může z něj sochat, nebo do něj rýt a k její velké radosti na něj může také přenášet různé obrázky a kresby. U svého pracovního stolu tráví mnoho času díky široké paletě dostupných barev, od neprůhledných k průsvitným, a díky jejich schopnosti se krásně hladce mísit v blendech. Když se díváte na Chrisiny šperky, snadno uhodnete, že barvy jsou oblíbeným a hlavním prvkem v její tvorbě. Vyhledává disharmonické barevné kombinace a hledá způsob, jak je harmonizovat. Říká, že se ve všech svých špercích snaží obsáhnout jak tmavé, tak i světlé tóny, stejně jako teplé a studené odstíny. Svěřuje se, že tvoří, aby překvapovala sama sebe. Často začíná tvořit s konkrétní představou a jakmile se jí tuto představu nepodaří ztvárnit a začne být trošku frustrovaná, její kreativita se rozjede naplno. Rychle začne skládat kousky scrapu, její mozek se začne ptát „co kdyby“ a její ruce začnou kombinovat zdánlivě nekombinovatelné prvky. Je to jako skládačka. Celý proces tvoření ji naprosto pohltí a dostane se do snového stavu, kde čas přestane existovat. Chris přiznává, že precizní skládání canů jí moc nejde a dává přednost tvoření jednotlivých originálních kousků. Každý z nich představuje malý svět a nám se moc líbí syrová barevná energie, kterou vyzařují.

Lynn Yuhr is a retired geologist who lives in Miami. She was already trained in enameling, metalsmithing and metal clays before she discovered polymer clay in 2008. She won an emerging artist award (wearable jewelry) at the last US-based synergy from IPCA in 2017 and became a member of Sculpey Design Team in 2019. She enjoys teaching throughout the US, which allows her to combine her two big loves – travelling and art. Lynn says she loves sharing and always learns so much when she teaches. Her art is inspired by two things: the vivid colors of Miami and the thrill of exploring possibilities. This comes from her childhood growing up living on a boat and then becoming a field geologist investigating sinkholes. These diverse experiences directly influenced her artistic life where she developed a playful yet distinctive style and a strong curiosity that propels her to follow the ‘what ifs’ and try new things. Just like many other artists, Lynn took part in the 100Day Project. In her explorations for the project she used liquid clays like acrylic paint to create surface designed veneers and paired these veneers with a wire mesh grid from the hardware store. The inexpensive grid allowed her to experiment with abandon and the liquid clays are so versatile that ideas were endless. Overcoming obstacles in the construction of a project is her favorite part of the creative process. If you’re looking for inspiration, check out Lynn’s past and current work on her studio blog, Flying Squirrel Studio, as well as Instagram. - Lynn Yuhr je geoložka v důchodu, která žije v Miami. Předtím než v roce 2018 objevila polymerovou hmotu, měla už zkušenosti s prací se smalty, zpracováním kovu a modelovacími kovy. V roce 2017 obdržela za svoje šperky cenu asociace IPCA v kategorii začínajících umělců a v roce 2019 se stala členkou kreativního týmu Sculpey. Velice ráda také učí, což jí umožňuje spojit její dvě velké lásky – cestování a tvorbu. Lynn říká, že ráda učí také proto, že se přitom vždy sama něco nového naučí. Její tvorba je inspirována zejména dvěma věcmi: zářivými barvami Miami a vzrušením z možností, které jí tvorba přináší. Hodně čerpá také z dobrodružného dětství na lodi a ze svého původního povolání geoložky, kdy zkoumala závrty. Její různorodé životní zkušenosti se promítly do jejího života umělkyně a umožnily jí vyvinout si vlastní hravý styl a silnou zvědavost, která ji neustále pohání vpřed a nutí ji zkoušet nové věci. Jako mnoho jiných umělců, i Lynn se zúčastnila kreativní výzvy The 100Day Project. V rámci projektu tvořila s tekutými polymery, které používala podobně jako akrylové barvy. Vytvářela vzory, které potom zkombinovala z kovovými mřížkami z železářství. Levné mřížky jí umožnily experimentovat s lehkostí a tekutý polymer jí svou všestranností nabízel nekonečné množství různých nápadů. Překonávání překážek při práci na daném projektu je její nejoblíbenější část kreativního procesu. Pokud hledáte inspiraci, koukněte na Lynninu tvorbu na jejím blogu, který najdete pod názvem Flying Squirrel Studio, a také na Instagramu.

The cute and slightly goofy polymer clay mobiles by Estelle Marchal are obviously influenced by her childhood. Estelle was born and raised in the French countryside, where her father used to raise a lot of animals. Every summer her family would go to the sea side and she was already drawn to crabs, shrimp, starfish or any living creatures she could find hiding under the rocks during the tides. Later on, Estelle studied and trained to become a laboratory technician in molecular biology, which is her current job. In April 2009, she moved to Denmark and, being unemployed at that time, she started claying to occupy her free time. She made geese, flamingos and pelicans back then. She also really enjoyed her walks along the beach, picking and collecting beautiful pieces of driftwood. Later on in the summer of that same year, Estelle’s pregnant sister-in-law visited her, and asked for a mobile, which she made, using the driftwood she had found. In November 2010 she launched her blog, the PtitsMobiles (small mobiles), and the range of her clay figures soon included sea creatures. Estelle says that most of the time she has a clear picture in her mind of what she wants to create. She also admits that although it is difficult for her to draw on paper what she wants to make, it is not too difficult for her fingers to shape my ideas. One of her favorite moments in the creative process is when she adds the tiny black dots of clay onto those big eyes of her creatures. Suddenly, it’s like her creatures come to life. The mounting part is technically interesting as well – finding the right balance so the mobile is aesthetically harmonious can be challenging. Estelle adds that she puts a bit of herself in every mobile she makes, and the thought of the mobile gently swinging in a kid’s bedroom, making them smile with their goofy look and protecting them in their sleep with their big glowing in the dark eyes, definitely is a good feeling. - Roztomilé a mírně ztřeštěné závěsné dekorace z polymeru od Estelle Marchal jsou zjevně inspirovány jejím dětstvím. Estelle se narodila a vyrostla na francouzském venkově, kde její otec choval různá zvířata. Každé léto pak rodina jezdila k moři a už tenkrát ji přitahovali krabi, krevety, hvězdice a další živočichové, které nacházela při odlivu pod kameny. Později studovala na laboratorní techničku v oboru molekulární biologie, což je i její současné zaměstnání. V roce 2009 se přestěhovala do Dánska a jelikož byla v té době nezaměstnaná, začala tvořit z polymeru, aby nějak vyplnila volný čas. V té době modelovala hlavně husy, plameňáky a pelikány. Také si hodně užívala procházky po pláži a sbírání hezkých kousků naplaveného dřeva. Později toho léta ji navštívila její těhotná švagrová a požádala ji, aby vyrobila závěsnou dekoraci pro miminko, což Estelle udělala a použila k tomu právě ony kousky naplaveného dřeva. V listopadu 2010 spustila svůj blog, the PtitsMobiles, a v její tvorbě se začaly objevovat také figurky mořských živočichů. Estelle říká, že většinou má v mysli jasnou představu o tom, co chce vyrobit. Také připouští, že přestože je pro ni těžké tuto představu přenést na papír, vytvarovat ji v prstech takový problém není. Jedním z oblíbených momentů tvůrčího procesu je pro ni chvíle, kdy přidá černé tečky hmoty do velkých očí svých zvířátek. Náhle jakoby oživla. Proces sestavování dekorace je také technicky zajímavý – najít správnou rovnováhu tak, aby dekorace byla esteticky vyvážená, může být někdy obtížné. Estelle dodává, že do každé dekorace, kterou vyrobí, dává kus sebe. Nejvíc se jí líbí představa, že se dekorace jemně pohupuje v dětském pokojíčku, děti se při jejím pozorování smějí a bláznivé figurky s velkýma očima, které svítí ve tmě, je v noci hlídají.

Detailed animal sculptures by Michela De Toma are the definition of cuteness. The Italian artist, also known as @michi.mux on Instagram and Michimux Artstudio on Facebook, makes not only wild animals, but also their customers’ pets that she always recreates in her own style, following the pictures that her customers provide her with. Michela studied art in high school. She also studied architecture but dropped out to dedicate herself to hand-painted enamel miniature jewelry, until she decided to put her career on hold and become a mother. As her sons grew up, she decided she wanted to do something for herself and catch back up with her creative passion. This is how, three years ago, she discovered polymer clay. She tried many different artistic genres before defining her own style in the creation of articulated miniature animals that can be used both as pendants and as standing figures. Michela says that painting is the most crucial and distinctive part of her creative process, probably as a consequence of her first passion for enamel jewelry. Michela focuses extensively on the details and, specifically, on the subject's eyes, usually sweet and melancholic, which – she believes – is what gives life and a soul to the creation. Being 52 years old, Michela only regrets not having started sculpting earlier on in her life, which is why there isn't a day she doesn't devote at least a few hours to this wonderful form of art. - Detailní sošky zvířátek od Michely De Toma jsou definicí roztomilosti. Italská umělkyně, také známá jako @michi.mux na Instagramu a Michimux Artstudio na Facebooku, tvoří nejen divoká zvířata, ale také domácí mazlíčky na zakázku. Zakázky vždy tvoří ve svém vlastním stylu podle fotografií, které jí její zákazníci pošlou. Michela studovala umění na střední škole. Pokračovala studiem architektury, ale studia nedokončila, protože dala přednost tvorbě smaltovaných šperků, dokud se nerozhodla svou kariéru zcela pozastavit a stát se matkou. Poté, co její synové vyrostli, rozhodla se udělat něco pro sebe a vrátila se ke své vášni – tvoření. Až nakonec před třemi lety objevila polymerovou hmotu. Vyzkoušela mnoho různých žánrů, než si vytvořila svůj vlastní v podobě miniaturních pohyblivých zvířátek, která se dají nosit jako přívěsek nebo použít jako dekorace. Michela říká, že nejdůležitější a nejcharakterističtější částí jejího tvůrčího procesu je malování figurek, což je asi důsledek její původní záliby ve smaltovaných špercích. Michela se hodně zaměřuje na detaily, zejména na oči figurek, které obvykle mají roztomilý a melancholický výraz. Věří, že jsou to právě oči, které jejím figurkám vdechují život a duši. V 52 letech lituje Michela pouze jediné věci – že nezačala modelovat dřív. To je také důvod, proč v jejím životě neuplyne jediný den bez toho, aniž by věnovala alespoň několik hodin této báječné formě umění.