Search this site

The seasons are changing again. There might already be some snow where you live, but we would like to show you a piece of jewellery that takes us a bit back in time – to the period where the sun was still quite powerful and nature was dressed in colours other than the shades of grey. This pendant by the Czech polymer clay artist Pavla Čepelíková is inspired by the beautiful colours of Indian summer. Pavla spends a lot of time walking her dog in the countryside and one such walk prompted her to create this pleasant piece in warm colours. As you can notice, there are a lot of oaks and berries in the forest near her place. Pavla used her own original technique that imitates watercolour and Indian ink drawings. At a quick glance, it may seem to be painted but it is purely polymer clay. We really like the airy style of this technique. It gives you a lot of space for variation and the results are always great. If you would like to learn this and other techniques by Pavla, we can recommend buying her tutorials or taking an online class with Pavla. She is a seasoned and very popular teacher and we can guarantee that you will learn a lot and have fun too. Check out her social networks to find out how to sign up for a class. - Zase se mění roční období. Možná už jste ve vašich končinách zahlédli i trochu sněhu, ale my bychom vám dnes rádi ukázali šperk, který vás přenese zpátky v čase do doby, kdy slunce mělo ještě sílu a příroda byla zahalena v jiných barvách než jsou odstínech šedé. Tento přívěsek od české polymerové umělkyně Pavly Čepelíkové je inspirován krásnými barvami babího léta. Pavla tráví hodně času procházkami v přírodě se psem a jedna taková procházka ji přiměla vytvořit tento příjemný kousek v teplých barvách. Jak si můžete všimnout, lesy kolem jejího bydliště jsou plné dubů a různých plodů. Pavla při tvorbě šperku využila svou novou, originální techniku, která imituje vodovky a kresbu tuší. Při letmém pohledu se vám přívěsek může jevit jako namalovaný, ale je skutečně celý pouze z polymeru. Moc obdivujeme vzdušný styl této techniky. Dává vám mnoho prostoru pro různé variace a výsledky jsou vždy úžasné. Pokud byste se rádi naučili tuto nebo jiné Pavliny techniky, doporučujeme její návody a online workshopy. Pavla je zkušenou a oblíbenou lektorkou a můžeme se zaručit, že se na jejích kurzech nejen mnoho naučíte, ale také se skvěle pobavíte. Namrkněte na její sociální sítě a zjistěte aktuální data kurzů.

At twenty five, Rina Vellichor still didn't know who she wanted to be when she grew up. She worked many different jobs and tried all possible types of handmade techniques, but she couldn't find myself anywhere until she learnt about the existence of polymer clay. Her life turned upside down when her husband gave her a pasta machine for polymer clay and a certificate for a hobby shop. Creating with polymer completely took over her life – she sculpted before work, after work and at night instead of sleeping. During working hours, she collapsed from fatigue and could not wait for the end of the working day. This was going on until her husband suggested that she left her day job and fully engage in creativity. And she did it. Rina says that for her creating polymer clay miniatures isn't just a hobby. It’s her calling that she had been trying to find for so long. She enjoys each new miniature, as if she created it for herself. This is probably because inside she’s still the same little girl who loves to arrange doll's tea parties. All the attention she pays to every single creation is evident in the final result. Her food miniatures are incredibly realistic and they look so tasty that you feel the urge to take a bite. But Rina creates more than just miniature food, her range includes flowers, animals and different decorations. The Russian artist says that her ultimate goal is to make as many people as possible to be happy thanks to her artwork. That’s the reason why she is very active on her YouTube channel, where she shares video tutorials in which she shows her techniques and tricks to make the sculpting process easier and more enjoyable. We have to warn you though – watching Rina sculpt is truly inspiring and highly addictive. - Když bylo Rině Vellichor dvacet pět let, stále ještě nevěděla, čím chce být, až vyroste. Vyzkoušela mnoho různých zaměstnání a všechny možné rukodělné techniky, ale pořád se v ničem nemohla najít. Tedy až do doby, kdy se dozvěděla o existenci polymerové hmoty. Život se jí obrátil naruby, když jí manžel dal strojek k práci s polymerem a také poukázku do obchodu s kreativními potřebami. Tvoření z polymeru úplně převzalo vládu nad jejím životem – modelovala před prací, po práci a v noci místo spaní. Během pracovní doby kolabovala únavou a nemohla se dočkat jejího konce. Takhle to pokračovalo až do doby, kdy její manžel navrhl, aby z práce odešla a začala tvořit naplno. A to také udělala. Rina říká, že tvoření polymerových miniatur pro ni není jen koníček. Je to poslání, které se tak dlouho snažila najít. Každý nový kousek si užívá tak, jakoby ho vytvořila sama pro sebe. To je asi tím, že uvnitř stále zůstává tou stejnou holčičkou, která ráda organizuje čajové dýchánky pro své panenky. Všechna ta pozornost, kterou své práci věnuje, se jasně ukazuje na výsledné kvalitě její tvorby. Miniatury jídla z jejího ateliéru jsou neuvěřitelně realistické a vypadají tak chutně, že prostě máte chuť si kousnout. Ale Rina netvoří jen miniaturní jídlo, její záběr zahrnuje také květiny, zvířata a rozmanité dekorace. Ruská umělkyně nám svěřuje, že jejím hlavním cílem je udělat co nejvíce lidí šťastných díky své polymerové tvorbě. To je také důvod, proč je velmi aktivní na svém YouTube kanálu, kde zdarma sdílí své video návody, ve kterých se se svými příznivci dělí o tipy a triky pro snadnější a zábavnější modelování. Musíme vás však varovat, sledování jejích videí je skutečně inspirativní a vysoce návykové.

Art is the reflection of the artist’s inner world. Justyna Wołodkiewicz, who comes from Poland, says that her creations are an expression of what is happening inside her, which can be best described with words such as difficult, imaginative, complicated, exaggerated, joyful, frenetic, affectionate or abstract. One thing is certain, Justyna’s creations are complex and her use of polymer to create 3D embroidery is very interesting and innovative. We wanted to know more about the artist’s background. She explains that she didn't plan her life very in much detail, so it just happened that she studied horticulture and later on moved from a big city to the countryside where she lives in sync with the seasons, cycles and fickleness of nature. And that's where her art is rooted. She started her adventure with polymer clay five years ago. At that time she created purely clay sculptures. Later on she took her art to a completely new level. Since 2017 she’s been sculpting and stitching three dimensional abstract hoops. These are clay sculptures hand stitched on fabric. Justyna admits that creating enhances her vitality and gives her a sense of fulfillment. At the same time, the creative process seems to be a pure game she plays with the universe. And that’s how she loves creating. We would like to encourage you to spend some time exploring the complex nature of her pieces. There is so much to discover, starting with the polymer elements themselves, through Justyna’s choice of colour palette’s, to the final symbiosis of polymer and thread, which often results in interesting effects created by light and shadow. - Umění je odrazem umělcova nitra. Justyna Wołodkiewicz, která pochází z Polska, říká, že její výtvory jsou výrazem toho, co se odehrává uvnitř ní, což se dá nejlépe popsat slovy jako těžké, imaginativní, složité, přehnané, radostné, frenetické, láskyplné či abstraktní. Jedna věc je však jistá, Justyniny výtvory jsou komplexní a její použití polymeru je velmi zajímavé a inovativní. Chtěli jsme vědět víc o životě této umělkyně. Vysvětlila nám, že nikdy svůj život neplánovala do detailu, takže se prostě nějakou náhodou stalo, že studovala zahradnictví a později se z velkoměsta přestěhovala na venkov, kde žije v souladu s ročními obdobími, cykly a vrtošivostí přírody. A z toho také vychází její tvorba. Justynino polymerové dobrodružství začalo před pěti lety. V té době však tvořila čistě polymerové sochy. Později svou tvorbu povznesla na úplně novou úroveň. Od roku 2017 modeluje a vyšívá abstraktní trojrozměrná díla. Jsou to vlastně plastiky ručně vyšívané na látce. Justyna připouští, že tvoření podporuje její vitalitu a dává jí pocit naplnění. Zároveň svůj kreativní proces přirovnává ke hře, kterou hraje s vesmírem. A tímto způsobem tvoří nejraději. Rádi bychom vás ponoukli k tomu, abyste strávili nějaký čas seznamováním se s Justyninou tvorbou. Opravdu je co objevovat, počínaje samotnými polymerovými komponenty, přes volbu barev, až po finální symbiózu polymeru a bavlnek, která často vyústí v zajímavé efekty vytvářené světlem a stíny.

Coming up with a new original technique is tremendously rewarding. Before you get there, however, there’s often a really long and complicated journey ahead of you. As the author of many innovative techniques, the Czech artist Martina Buriánová knows a lot about the process behind. Today we would like to share with you Martina’s latest pieces and a little bit about their origin. Martina keeps track of her work and so she is confident she has created more than 500 unique designs in the last five years. Even though she often uses the same techniques, she always changes at least one element, such as the shape or colour scheme. At the beginning of her creative process she doesn’t usually have any idea about the final design or colour of the piece at all. She doesn’t make detailed sketches beforehand, but she sketches the most important features of the new piece. For this reason, she always carries a little notebook and pencil with her. Sometimes she’s inspired by the shape of a flower, a bunch of leaves or an interesting construction and a new idea is born. The colour scheme is often influenced by her mood and the seasons. For example, many of her summer pieces are red. Her new necklaces nicely illustrate how Martina plays with her designs and puts emphasis on varying features such as their focal element, surface texture or the construction of the piece. The technique and materials are then subject to the overall design of the piece. We must applaud to her choices and we strongly recommend checking out the artist’s social media where you can admire Martina’s excellent artwork. - Je velmi naplňující, když se vám podaří vymyslet novou originální techniku. Ovšem než k tomu dojde, máte často před sebou dlouhou a složitou cestu. Jako autorka mnoha inovativních technik o tom česká polymerová umělkyně Martina Buriánová ví svoje. My s vámi dnes chceme sdílet Martininy nejnovější kousky a také střípky příběhu jejich vzniku. Martina si vede záznamy o svojí práci, proto ví, že za posledních pět let vytvořila přes 500 jedinečných šperků. Přestože často používá stejné techniky, vždy změní alespoň jeden prvek, jako například tvar nebo barevnost, aby dosáhla jedinečnosti každého výrobku. Na začátku tvůrčího procesu často vůbec netuší, jaká bude finální podoba šperku či jeho barevnost. Nedělá si detailně propracované skici předem, ale vždycky si do skicáře načrtne návrh nového šperku alespoň v hrubých obrysech. Z tohoto důvodu u sebe vždy nosí deníček a tužku, aby si mohla zaznamenávat nové nápady. Ty se někdy zrodí třeba při pohledu na květinu, obyčejnou hromádku listí nebo zajímavou stavbu. Barevnost daného šperku je pak nejčastěji ovlivněna její aktuální náladou nebo ročním obdobím, takže například šperky vyrobené v létě jsou často červené. Nové náhrdelníky z Martinina ateliéru krásně ilustrují, jak si pohrává s designem a klade důraz na různé aspekty, jako je třeba ústřední prvek, textura, nebo konstrukce celého šperku. Zvolená technika a materiál jsou pak zcela podřízeny zamýšlenému výslednému efektu. Moc chválíme Martininu práci a vřele doporučujeme navštívit její sociální sítě, kde můžete obdivovat její další tvorbu.

Although polymer clay art is still not very a widely spread artistic medium in Japan, we’ve already seen many impressive polymer artworks created by Japanese artists. Today we would like to introduce Mizue Muranatsu and her great mastery of millefiori technique to you. And it was this technique that sparked Mizue’s interest in polymer clay when she attended an art event in 2009. A year later she started discovering the secrets of work with polymer clay with a Japanese teacher and since that time she’s been on the mission to increase the popularity of polymer clay in her country. Judged by her amazing caning skills, she is doing a really great job. The complexity of her canes as well as the richness of her designs are the two main features that make her pieces stand out. And we shouldn’t forget about the beautiful colours and particularly pleasing colour combinations that Mizue employs in her polymer jewellery and decorative objects. All of that, as well as precise execution, contributes to great visual attractiveness of her artwork. The Japanese artist started her own creative brand called Sozaiya – Full House. Mizue explains that ‘sozai’ means graphic design and ‘ya’ stands for shop in Japanese. She has been designing websites as a hobby and she actually discovered some similarities between web design and making millefiori canes, which inspired her brand name. Looking at her flawless pieces, we have to agree that they look as if they composed of pixels rather than polymer clay. If you’re curious to see more of her artwork, don’t forget to check out Mizue’s social media. - Přestože polymerová hmota v Japonsku stále ještě není příliš rozšířeným uměleckým médiem, viděli jsme už mnoho působivé polymerové tvorby pocházející z ateliérů japonských umělců. Dnes bychom vám chtěli přestavit Mizue Muranatsu a její mistrovské zvládnutí techniky millefiori v polymeru. Byla to právě tato technika, která v Mizue probudila zájem o polymer, když v roce 2009 navštívila veletrh s uměním, na kterém se hmota předváděla. O rok později začala pod vedením japonského učitele objevovat taje práce s polymerem a od té doby se snaží přispívat ke zvýšení popularity polymeru ve své zemi. Můžeme-li soudit podle jejích úžasných canů, daří se jí to opravdu skvěle. Složitost jejích canů a způsob, jakým je ve svých designech bohatě aplikuje, jsou hlavními důvody, proč její práce vyniká. Nesmíme však zapomenout ani na krásné barvy a jejich obzvláště příjemné kombinace, které Mizue ve svých špercích a dekorativních předmětech používá. To vše, stejně jako preciznost provedení, přispívá k tomu, že že její tvorba opravdu lahodí oku. Japonská umělkyně založila vlastní značku s názvem Sozaiya – Full House. Mizue vysvětluje, že ‘sozai’ v japonštině znamená grafický design a ‘ya’ je výraz pro obchod. Ve volném čase pracuje také jako web designérka a zjistila, že mezi tvorbou grafiky pro webové stránky a skládáním millefiori canů existují určité podobnosti. Toto zjištění ji potom inspirovalo při vymýšlení jména pro její kreativní značku. Když se díváme na její bezchybné kousky, musíme souhlasit s tím, že vypadají spíše jako složené z pixelů než vytvořené z polymerové hmoty. Pokud jste zvědaví a chcete vidět více z její tvorby, nezapomeňte nakouknout na Mizuiny sociální sítě.

Alisa Letsius comes from an artistic family. Her dad works as a renovator and deals with art objects and works with metal, bone, wood and many many other materials. Her mother is a musician. Despite the fact that she started making things with her hands at a very early age, Alisa Letsius didn’t intend to become an artist and so she studied to be a philologist. At one point, however, she realized that her vocation is to create and she chose a different career path – that of a jewellery maker. So far it seems that she proved to be right. The Russian artist started designing jewellery in 2009 and since that time she has developed a wide material portfolio. Except polymer clay she uses various kinds of metal, resin, fabric, stones, and enamel. Many of her pieces contain natural materials, such as shells or coral fragments. And just like the range of materials, her creative vision has been broadening too. “Color gives life to everything, that’s why it’s important to me. That was my main conception from the very beginning,” she says. Alisa’s style is mostly abstract, sometimes strictly geometric, other times leaning heavily towards organic forms. Bright, juicy colours are one of the typical features of her designs, whether used alone or in striking combinations. Her inspiration often comes from ordinary, everyday objects, but she’s certainly not afraid to experiment. Alisa says that art should not be obvious and her pieces certainly allow a lot of space for interpretation. No matter how diverse her collections may seem, there’s one thing her rings, brooches and necklaces have in common. They are always bold and eye-catching – it’s impossible to overlook them. Take some time to explore Alisa’s artwork on her social media, it’s truly inspiring. - Alisa Letsius pochází z umělecké rodiny. Její otec pracuje jako renovátor a rukou mu tak prochází umělecké objekty a materiály jako je kov, kosti, dřevo a další. Její matka je muzikantka. Přestože Alisa Letsius tvořila už od malička, neměla v úmyslu stát se umělkyní, a tak studovala filologii. V určitý moment jí však došlo, že jejím posláním je tvořit a vybrala si jinou kariérní cestu – cestu návrhářky šperků. A zatím se toto rozhodnutí zdá být to správné. Ruská umělkyně začala tvořit šperky v roce 2009 a od té doby si vyvinula poměrně široké materiálové portfolio. Kromě polymerové hmoty používá také různé druhy kovů, pryskyřici, textílie, kameny a smalt. Mnoho jejích šperků také obsahuje přírodniny, jako jsou například mušle nebo korálové zlomky. A spolu s portfóliem materiálů se rozšiřuje také její kreativní vize. Alisin styl je převážně abstraktní, někdy přísně geometrický, jindy silně tíhne k organickým formám. Zářivé, šťavnaté barvy jsou jedním z typických elementů její tvorby, ať už jsou použity samostatně nebo ve výrazných kombinacích. Často se inspiruje všedními věcmi a každodenními předměty, ale rozhodně se nebojí experimentovat. Alisa říká, že umění by nemělo být všeříkající nebo příliš návodné, a její tvorba určitě poskytuje divákovi dostatek prostoru pro interpretaci. Bez ohledu na to, jak různorodé její kolekce jsou, je jedna věc, která všechny její prsteny, brože a náhrdelníky spojuje. Vždycky jsou odvážné a přitahují pozornost – je nemožné je přehlédnout. Pokochejte se Alisinou tvorbu na jejích sociálních sítích a načerpejte inspiraci.

Each new piece that comes out of 2Roses studio is a proof of high quality, great design and creative approach that its co-owner, the American artist Corliss Rose, has been maintaining throughout her artistic career. Today we would like to show you her polymer clay brooch titled "Low Hanging Fruit". The brooch has a hollow-form construction and uses silver foil, acrylic paint and alcohol ink as a surface treatment. The wire leaf element and the pin back are hand fabricated from nickel. We really appreciate the composition of the piece as well as the surface effects. The piece is not interesting only from the visual point of view – it also has an interesting origin story. Elements for this piece are part of an ever-evolving In Progress Box that Corliss and John, her husband and partner in creative crime, keep in their studio. They use it as a stash of things whose time hasn’t come yet. Corliss says that early in their creative career, they were wisely advised to not throw elements away because they didn't quite fit their vision or direction. She adds that their In Progress Box has served them well and has provided much inspiration throughout the years. If you like the brooch and want to find out more about Corliss and John’s recent artwork, we have great news for you. Corliss is one of the contributors to the latest issue of Polymer Week Magazine. Her article is full of great insights into their creative process and it’s definitely worth reading. - Každý nový kousek, který vychází ze studia 2Roses, je důkazem vysoké kvality, skvělého designu a kreativního přístupu, který si jeho spolumajitelka Corliss Rose udržuje po celou dobu své umělecké kariéry. Dnes bychom vám rádi představili její novou polymerovou brož s názvem „Low Hanging Fruit“ (nízko visící plody). Brož má dutou konstrukci a k povrchové úpravě je použita stříbrná kovová fólie a akrylová barva, doplněná alkoholovými inkousty. Drátěný list a brožový můstek jsou ručně vyrobeny z niklu. Moc se nám líbí celková kompozice šperku, stejně jako použité povrchové efekty. Tento kousek však není zajímavý jen z vizuálního hlediska, má také zajímavý příběh. Prvky použité při výrobě šperku byly součástí krabice s názvem „In Progress Box“ (tedy něco jako krabice na rozpracované projekty), jejíž obsah se neustále vyvíjí a kterou mají Corliss a John, její manžel a spolutvůrce, ve svém ateliéru. Používají ji jako zásobárnu na věci, jejichž čas ještě nepřišel. Corliss říká, že na začátku jejich kreativní kariéry jim někdo moudře poradil, aby nevyhazovali žádné prvky a komponenty, které nezapadají do jejich aktuální vize nebo směru. Dodává, že jim tato krabice velmi dobře slouží a během let jim poskytla spoustu inspirace. Pokud se vám brož líbí a rádi byste se dozvěděli víc o nejnovější tvorbě Corliss a Johna, máme pro vás skvělé zprávy. Corliss je jednou z autorek nejnovějšího čísla časopisu Polymer Week. Její článek je plný skvělých vhledů do jejich tvůrčího procesu a rozhodně stojí za přečtení.

Limiting your choices can actually result in greater creativity. For example, if you opt to recreate a certain object repeatedly using the same medium, it can open up a lot of space for variation. The amazing polymer clay vases created by the Russian-born Australian artist Olga Perova are a great example of such an approach. Olga has been working with polymer clay for over 8 years. Over the time, she made jewellery, dolls and some others things, however, her passion is making vases. She started out by decorating ceramic and glass vases. Later on, she began to create vases entirely of polymer clay and she has developed a sophisticated process, which includes several stages. Initially, she creates the shape of the vase using papier mâché technique. When it has dried, she covers it with a layer of polymer and bakes it. Next, she reinforces the shape with fine metal mesh and another layer of polymer, and bakes it to allow further decoration. After decorating and final baking, she soak the vase in water to remove the papier mâché base. The finished vase is durable, water resistant and retains its shape perfectly. To make her vases, Olga explores various shapes and decorative techniques. Some of them she learned at classes taught by famous polymer clay artists from all over the world, others were invented by herself. She also keeps experimenting to simplify the complex and lengthy process. She finds inspiration in nature, while walking with her dog along the beach of the Indian Ocean, and in the forest near the place where she lives. Many of her creations are also inspired by Olga’s visits to galleries and museums, or by listening to music. She loves colours and constantly looks for new and interesting colour combinations for her pieces. She admits that her list of ideas for new vases is endless and her only limitation is time. - Omezené možnosti mohou ve skutečnosti často vést k větší kreativitě. Pokud se například rozhodnete vytvářet znovu a znovu ten stejný objekt ze stejného materiálu, získáte mnoho prostoru pro variabilitu. Úžasné polymerové vázy od původem ruské umělkyně Olgy Perove, která aktuálně žije a tvoří v Austrálii, jsou skvělým příkladem tohoto přístupu. Olga pracuje s polymerem přes osm let. Během této doby zkoušela tvořit šperky, panenky a další věci, ale její vášní je tvorba polymerových váz. Nejdříve začala pokrýváním váz skleněných a keramických. Později začala vyrábět vázy celopolymerové a vyvinula vlastní sofistikovaný proces, který se skládá z několika fází. V prvním kroku vyrobí základní tvar vázy technikou kašírování. Jakmile uschne, pokryje ho vrstvou polymeru a poprvé vázu upeče. Poté tvar zpevní jemnou drátěnou síťkou a další vrstvou polymeru a znovu vytvrdí pečením. Po odekorování a finálním pečení nechá vázu odmočit ve vodě, aby odstranila kašírovaný základ. Hotová váza je pevná, vodě odolná a perfektně drží tvar. Při tvorbě váz Olga hodně experimentuje s tvarem a také různými technikami dekorování. Některé se naučila na workshopech slavných polymerových umělců, jiné jsou její vlastní. Stále se také snaží přijít na způsob, jak složitý a časově náročný proces konstrukce váz zjednodušit. Inspiraci nachází Olga zejména v přírodě, při procházkách se psem na pláži Indického oceánu a v lese poblíž místa, kde bydlí. Mnoho jejích výtvorů je též inspirováno jejími návštěvami galerií, muzeí, nebo poslechem hudby. Miluje barvy a neustále hledá nové a zajímavé barevné kombinace pro svá díla. Přiznává, že seznam jejích nápadů na nové vázy je nekonečný a jediné, co ji omezuje, je čas, či spíše jeho nedostatek.

We especially love showing you great creative projects. That’s why we’re excited to show you the brooches that Juliya Laukhina created for this year’s Clayvember Marathon. The goal of this challenge was to create a piece of polymer clay art every day of the month and Juliya’s November creations are simply superb. There’s so much variety, and yet the resulting collection is surprisingly cohesive. The Russian artist achieved that mostly through her colour choices, patterns and textures. Each piece displays one or more interesting surface techniques and the overall style ranges from graphic to organic. Juliya first encountered with polymer clay in 2009 and, just like many others, she immediately fell in love. She quit her day job working as a florist and started making jewellery from polymer. She began selling it via her social networks and her artwork became successful almost instantly. Once demand exceeded supply, she rented a small studio because there was not enough space at home. In 2011 she, together with her husband and a friend, opened a shop with polymer clay and art supplies. She says that she currently spends a lot of time managing the shop, but her love for creating hasn’t dwindled in the slightest and her stunning brooch collection clearly demonstrates that. - Moc rádi vám ukazujeme vynikající kreativní projekty. Dnes vám s nadšením představujeme brože, které Juliya Laukhina vytvořila v rámci letošní kreativní výzvy Clayvember, jejímž cílem bylo vytvořit každý den jeden polymerový výrobek. A je nutno říci, že Juliyny šperky inspirované touto výzvou jsou prostě úžasné. Celá kolekce je velmi rozmanitá, přesto však překvapivě kompaktní. Ruská umělkyně toho dosáhla výběrem barev a použitím vzorů a textur. Každý kousek reprezentuje jednu nebo více povrchových technik a celkový dojem kombinuje prvky grafického a organického stylu. Juliya se s polymerovou hmotou poprvé setkala v roce 2009 a stejně jako mnoho dalších se do ní okamžitě zamilovala. Odešla ze zaměstnání, kde pracovala jako floristka, a začala vyrábět šperky z polymerové hmoty. Ty poté prodávala na sociálních sítích a úspěch se dostavil téměř okamžitě. Jakmile poptávka převýšila nabídku, pronajala si malý ateliér, protože doma už na tvoření nebylo dostatek místa. V roce 2011 si spolu s manželem a kamarádem otevřela obchod s polymery a kreativními potřebami. Říká, že aktuálně nejvíc času věnuje provozování obchodu, ale její láska ke tvoření se nikterak nezmenšila, což její kolekce broží jasně dokazuje.

There is something truly special about Samantha White’s sculptures. The characters she creates give off a very unusual energy – it’s a mixture of fear, sadness, craziness and nostalgia, and maybe something else, too. If you look at them long enough, you might even guess what they think and how they feel. Samantha says she has always wanted to be an artist and started making art very early on. As a kid, she never misbehaved, it was always her creative mess in the living room that got her in trouble. And in her childhood she also found lots of inspiration for her later artistic endeavours. She watched a lot of Rankin Bass movies growing up. She loved that the characters where real, 3D objects, existing in real space and time. Most of her sculptures now are characters she imagines in a stop motion movie. She tries to make the characters seem like they are paused mid-thought. The American artist has some formal training in art but none in sculpture. She started sculpting years ago with polymer clay mostly because it was the only clay she knew of that she could cure without a kiln. She used some Sculpey Original she had on hand for the initial sculpting experiments. As she kept improving her understanding of the material and its properties, her works became more detailed. She made more and more marionettes which led to art dolls, which eventually led to stop-motion animation inspired characters. In order to help her decide on the final look of the characters, she sometimes makes up stories about her sculptures while working on them. The characters born through such a process are always her favorite pieces. Samantha mentions that having fun during the creative process is an important factor for her. And so is constant evolution of her art. She’s currently continuing sculpting new characters while teaching herself to mold and cast maquettes with the goal of selling resin collectibles in 2021. We’re keeping our fingers crossed for her latest project. Meanwhile you can check out her social media or support her on Patreon. - Na soškách Samanty White je něco opravdu zvláštního. Její postavy vyzařují velmi neobvyklou energii – je to směsice strachu, smutku, bláznivosti a nostalgie, a možná ještě něčeho dalšího. Když se na ně díváte dostatečně dlouho, možná se vám dokonce podaří uhodnout, na co myslí a co cítí. Samantha říká, že umělkyní se chtěla stát odmalička a tvořit začala už jako malá. Jako dítě nikdy nezlobila, do problémů se vždy dostala pouze kvůli kreativnímu nepořádku, který po ní zůstával v obývacím pokoji. V dětství také nalezla inspiraci pro svou pozdější tvorbu. Sledovala hodně animovaných filmů z produkce společnosti Rankin Bass, které byly vytvářeny technikou fázové animace. Fascinovalo ji, že postavičky z těchto filmů byly trojrozměrné, existující ve skutečném prostoru a čase. Většina postav, které nyní tvoří, připomíná právě figurky z filmů vytvořených fázovou animací. Vždy se snaží, aby její sošky vypadaly jako by byly zachycené uprostřed přemýšlení. Americká umělkyně má sice formální umělecké vzdělání, nikoli však v oboru sochařství. Před lety začala pracovat s polymerem zejména proto, že to byla jediná jí známá hmota, která se dala vytvrdit doma pečením bez použití pece. Zpočátku experimentovala s hmotou Sculpey Original, kterou měla doma po ruce. Jak se její znalosti hmoty a jejích vlastností postupně zlepšovaly, její práce začala být stále detailnější. Vytvářela čím dál víc marionet, od kterých byl už jen krůček k uměleckým panenkám, které se nakonec vyvinuly do podoby postav z již zmíněných filmů. Aby se jí lépe rozhodovalo o výsledném vzhledu sošek, vymýšlí si někdy v průběhu tvůrčího procesu celou řadu příběhů, ve kterých daná postava hraje hlavní roli. Sochy, které vzniknou tímto způsobem pak patří k jejím nejoblíbenějším. Samantha zmiňuje fakt, že je pro ni velice důležité, aby si celý proces tvorby náležitě užila. A nemenší důležitost připisuje tomu, aby se neustále vyvíjela a posouvala dopředu. V současnosti vytváří další a další postavičky a současně se učí vyrábět formy a odlévat figurky z pryskyřice. Má totiž v plánu v roce 2021 prodávat sběratelské figurky z pryskyřice, odlévané podle jejích originálních výtvorů, a my jí držíme palce, aby projekt zdárně rozjela. Zatím můžete nakouknout na Samanthiny účty na sociálních sítích, nebo ji podpořit na Patreonu.

When you are looking at the canes made by Alison Specht, it will probably not surprise you that she sometimes spends up to 30 hours on one cane. She fills those hours with observing and realising the tiniest of details, then reduces the original cane without compromising its intricacy and produces many more smaller versions for others to enjoy and adapt to their own creative ideas. She is mostly inspired by animals and nature whether they are a realistic interpretation from a photograph, or a more light-hearted cartoon type approach. She also loves to make canes on request from customers who have a specific idea in mind for their own projects. She adores the challenge of turning their concept into reality and the ultimate final excitable apprehension of the ‘first cut’ to reveal the finished labour of love. Alison wanted to find her niche which would allow her to provide a functional edge to the canes she made. She loves designing products that are aesthetically pleasing as well as practical. A perfect example of this approach are the pencil cases that she designs, sews and embellishes with polymer elements. A brief encounter turned into a fully-fledged love affair since Alison’s first touched polymer clay six years ago. The British artist is mostly self-taught, but she admits she was inspired by online tutorials and books from many incredibly talented artists. Through experimentation she found out that cane making was her thing. Over time, she had created so many canes that she needed an outlet for her work, so she started her own brand, Cordialiyours. Take some time to check out Alison’s social media and admire her beautiful, precise work. - Když se díváte na cany od Alison Specht, asi vás nepřekvapí, že někdy nad některými z nich stráví až 30 hodin, než je dokončí. Tyto hodiny jsou naplněny pečlivým pozorování a zpracováním i těch nejmenších detailů. Poté hotový cane zredukuje, aniž by musela obětovat pracně vytvořený složitý vzor. Vytvoří tak mnoho jeho zmenšených verzí, které si mohou ostatní užít a také je použít ve svých vlastních kreativních projektech. Nejčastěji se inspiruje zvířaty a přírodou, které ztvárňuje buď realisticky na základě fotografie, nebo v lehčím, komiksovém stylu. Moc ráda také tvoří na přání svých zákazníků, kteří mají konkrétní představy a nápady. Zbožňuje výzvu, kterou ztvárnění těchto nápadů představuje, stejně jako napjaté očekávání při prvním rozkrojení canu, při kterém uvidí výsledek svého úsilí. Alison se snažila najít svou kreativní niku, která by jí umožnila své cany nějak prakticky využít. S nadšením navrhuje výrobky, které jsou vizuálně příjemné a zároveň praktické. Skvělým příkladem tohoto přístupu jsou její pouzdra, která navrhuje, šije a poté zdobí polymerovými prvky. Letmé setkání se změnilo ve vášnivý milostný vztah od doby, kdy se Alison před šesti lety poprvé dotkla polymeru. Britská umělkyně je z větší části samouk, ale přiznává, že se hodně inspirovala online tutoriály a knihami mnoha nesmírně talentovaných umělců. Diky experimentování přišla na to, že jí nejvíce vyhovuje právě technika skládání canů. Během času jich vyrobila tolik, že pro ně potřebovala najít nějaké odbytiště, proto založila svou vlastní značku, Cordialiyours. Udělejte si chvilku a pokochejte se Alisoninou tvorbou na jejích sociálních sítích.

Polymer clay can be used to make almost anything, but majority of artists use it to make jewellery or small decorative objects. The Australian polymer clay artist Leah Radlett is one of those who chose to use the medium differently – for painting. And we have to say that her style stands out. But how did she actually come up with it? Leah has always been artistic and created artworks in the past using coloured pencils, ink and acrylic paint. In 2016 she discovered polymer clay and was immediately hooked. She initially started creating jewellery, but she soon realised that she didn’t like cutting up her beautiful slabs and decided to try experimenting by creating artworks instead. During one of these experiments in December 2017, she created her first ‘bubble’ picture reminiscent of her childhood. Her original technique is a combination of her love of circles and the concept of pointillism. She has always admired the work of the impressionists who used this style. Their use of dots of colourful paint opened her eyes to the possibilities in art. Her experimentation led her to her own form of pointillism using polymer clay. In her polymer clay paintings, she applies the clay in a similar way to paint. Most of her pieces are relatively small, just about 11 x 11 centimetres. Even though she has experience with larger pieces, she says she prefers the versatility of working on a small scale. Her inspiration comes from her faith, the beauty of nature, and the way light can be represented in art. She also loves colour. She opened her Etsy shop in July 2018, and says that she has been truly grateful for all the support she has received on art journey, especially from the polymer clay community. If you want to explore Leah’s artwork and give her some support too, visit her social media. - Z polymerové hmoty se dá vyrobit téměř cokoliv, ale většina umělců z ní vyrábí šperky a malé dekorativní předměty. Australská umělkyně Leah Radlett je jednou z těch, kteří toto médium využívají jinak – k malování. A musíme říci, že její styl opravdu vyniká. Ale jak se k němu vlastně dopracovala? Leah měla vždy umělecké sklony a v minulosti tvořila s použitím pastelů, inkoustů a akrylových barev. V roce 2016 objevila polymerovou hmotu a byla tímto materiálem okamžitě uchvácena. Ze začátku i ona tvořila šperky, ale brzy si uvědomila, že jen velmi nerada rozřezává dekorované pláty hmoty a začala experimentovat s výrobou jiných formátů. Při jednom takovém experimentu v roce 2017 vytvořila svou první „bublinkovou“ malbu, která jí připomněla dětství. Její originální technika je kombinací její záliby v kroužcích a pointilismu. Vždy se jí líbila tvorba impresionistů, kteří tento styl hojně využívali. Jejich použití barevných teček jí ukázalo nové možnosti v její vlastní tvorbě. Experimentování ji přivedlo k nalezení její vlastní variace pointilismu, kdy ve svých malbách využívá polymer podobně jako barvu. Většina jejích děl je poměrně malá, o rozměrech asi 11 x 11 centimetrů. Přestože příležitostně pracuje i na větších kouscích, říká, že práce v malém měřítku jí svou různorodostí naprosto vyhovuje. Inspiruje se nejčastěji svou vírou, krásami přírody a také možnostmi ztvárnění světla v umění. Velmi miluje barvy. V roce 2018 si otevřela obchod na Etsy a říká, že je nesmírně vděčná za veškerou podporu, které se jí na její kreativní cestě dostává, a to zejména v polymerové komunitě. Pokud se chcete podrobněji seznámit s její tvorbou a také ji podpořit, navštivte její sociální média.

The Belarusian artist Anna Rudaya is well-known for her signature organic jewellery in interesting colour palettes. There are a lot of soft undulating lines and round shapes in here pieces and Anna’s inspiration by nature is obvious. Today we would like to show you her latest piece – a box decorated with a beautiful flower, which combines everything Anna’s good at. The design of the vessel is reminiscent of some of her necklaces and there are contrasting textures – the bottom part looks like an exotic plant, perhaps a succulent or lichen, while the top of the box mimics stone or ceramic. A delicate flower adds a pop of pleasant colour. We wanted to know what why Anna diverted from her usual subject – jewellery – and created an interior decoration. She says that she likes not only beautiful things, but also functional ones. According to her, art should be not just pleasant to look at, but it should be used, too. She applied this approach, that is combining beauty with functionality, in making this box. We simply love it. And how about you? - Běloruská umělkyně Anna Rudaya je dobře známá svými charakteristickými organickými šperky v zajímavých barevnostech. V její tvorbě najdeme spoustu měkkých zvlněných linií a oblých tvarů a její inspirace přírodou je zcela zjevná. Dnes bychom vám rádi ukázali její nejnovější kousek – krabičku ozdobenou krásnou květinou, která kombinuje vše, v čem Anna vyniká. Design nádoby připomíná některé její náhrdelníky a najdeme zde i kontrastní textury – spodní část vypadá jako nějaká exotická rostlina, možná sukulent nebo lišejník, zatímco horní část imituje kámen, či keramiku. Jemná květina pak dodává příjemný barevný akcent. Zajímalo nás, proč se Anna odchýlila od tvorby šperků a vytvořila tuto interiérovou dekoraci. Říká, že má ráda nejen krásné věci, ale také věci funkční. Podle ní by umění nemělo být jen příjemné na pohled, ale mělo by se také dát použít. Tento přístup, tedy kombinaci ozdobnosti a funkčnosti, uplatnila při tvorbě této krabičky. Nám se moc líbí. A vám?

The raw punk style of sculptures by the Swedish sculptor Kristian Saapunki immediately caught our eye. Kristian depicts animals using all kinds of material, including polymer clay. He works with the medium in quite an unusual way, so his sculptures are intriguing and thought provoking. The artist frequently incorporates various found materials such as scrap metal and electronics scrap, hoping to inspire recycling and finding beauty and creativity in objects you wouldn’t normally give a second glance – like rusty old nails, discarded bicycle parts or broken electrical cables. Kristian discovered polymer clay in 2016 and he has been working with it ever since. He favours it over other mediums namely due to its unique ability to hold even the tiniest details. Despite this, he’s always on the lookout for new kinds of material to use in his sculptures. He says that on of his goals is to capture every animal’s specific personality. The different quirks and personalities of animals are what inspires Kristian to sculpt animals. One of the challenges of his work is to capture the character of a particular animal in a sculpture. He always strive to bring life and movement into his artwork and we must say that he succeeds every time. - Syrový punkový styl soch švédského sochaře Kristiana Saapunkiho nás okamžitě upoutal. Kristian zobrazuje zvířata s použitím různých materiálů včetně polymerové hmoty. Pracuje s tímto médiem poměrně neobvyklým způsobem, jeho sochy jsou ohromně poutavé a budí zvědavost. Umělec do svých děl často zakomponovává různé nalezené materiály jako třeba šrot či nefunkční elektronické součástky. Doufá, že tento přístup podnítí v obdivovatelích jeho díla větší zájem o recyklaci a objevování krásy a kreativity v předmětech, kde bychom je normálně nehledali – třeba v rezavých hřebících, částech vyhozeného jízdního kola, nebo polámaných elektrických kabelech. Kristian objevil polymerovou hmotu v roce 2016 a od té doby s ní pracuje. Dává jí přednost před ostatními médii zejména díky její vynikající schopnosti zachytit i ty nejjemnější detaily. Přesto však stále hledá další nové materiály, které by ve své tvorbě mohl použít. Říká, že jedním z jeho cílů je zachytit specifickou osobnost každého zvířete. Jejich zvláštnosti a vlastnosti jsou tím, co ho inspiruje. Jednou z výzev jeho práce je vždy věrně zachytit charakter daného zvířete. Ve svých sochách se snaží zachytit a zobrazit život a pohyb, což se mu výborně daří. No posuďte sami!

When it comes to fantasy creatures some are scary, some are funny, many are crazy and most are a combination of all of these. The dolls made by the Russian artist Irina Maksimova are a strange mixture of scary and cute – they are lovely despite their crooked teeth or scowling expression on their faces. Just like many artists, Irina had previous experience with other media when she started working with polymer clay – she had tried sewing, knitting and wool felting before encountering polymer. At first, she made toys exclusively as gifts for her friends. Two years ago she came across some mixed-media toys sculpted from polymer and she thought to herself that it was another great idea for a gift. The Russian artist is self-taught and she admits that she is only at the beginning of her creative experience with polymer. She likes to learn and try new things. She works almost exclusively on a small scale, her dolls are rarely taller than 8 – 9 centimeters. She says she loves to watch the development of her characters, from a simple sketch to the finished project. Her characters are mostly inspired by cartoons or movies, but she often draws inspiration from the works of other artists. She emphasizes, however, that she’s very much against copying – we must watch, learn, try but create our own original pieces. One thing that Irina also mentions is that it’s always important to pay a lot of attention to detail. She uses a lot of reference photos to study and choose the typical elements of the character that she wants to capture in clay. This approach greatly contributes to the overall impression of her work. If you want Irina’s cute dolls to put a smile on your face, just visit her Instagram profile. - Fantazijní postavičky mohou být děsivé, rozpustilé nebo bláznivé, většinou však v sobě mají od všeho kousek. Figurky ruské umělkyně Iriny Maksimové jsou zvláštní směsicí strašidelného a roztomilého – jsou rozkošné navzdory svým křivým zubům nebo zamračenému výrazu v obličeji. Podobně jako mnoho dalších umělců i Irina měla předchozí zkušenosti s jinými médii, když začínala pracovat s polymerovou hmotou. Než se dostala k polymeru, vyzkoušela už šití, pletení a plstění z vlny. Nejdříve hračky vyráběla výhradně jako dárky pro své přátele. Před dvěma lety se setkala s panenkami vyrobenými kombinovanou technikou z polymerové hmoty a nápad ji okamžitě zaujal. Pomyslela si, že to bude další inspirace na dárky. Ruská umělkyně je samouk a připouští, že je teprve na začátku své tvůrčí zkušenosti s polymerem. Ráda se učí a zkouší nové věci. Pracuje téměř výhradně v malém měřítku, její panenky jsou zřídka větší než 8 – 9 centimetrů. Říká, že ji moc baví sledovat vývoj postaviček od jednoduché skici až po finální projekt. Její postavy jsou většinou inspirovány animovanými nebo hranými filmy, ale často také čerpá inspiraci z tvorby jiných umělců. Zdůrazňuje však, že je zásadně proti kopírování – sledujeme, učíme se, zkoušíme různé věci, ale tvořit musíme svá vlastní originální díla. Další věcí, kterou Irina zmiňuje, je důležitost detailu. Ona sama používá při tvorbě hodně fotografií jako reference, aby mohla nastudovat danou postavu a rozhodnout se, které typické prvky v polymeru zachytí. Tento přístup velmi přispívá k výslednému dojmu její práce. Pokud chcete, aby vám Irininy příšerky vykouzlily úsměv na tváři, navštivte její profil na Instagramu.

From clothing via tattoos, cars and exercise to pets – there are trends in everything we do and polymer clay art is no exception. If you follow polymer artists on social media, you must have noticed that decorated slabs are very much in at the moment. And we couldn’t fail to notice there are some exceptionally good examples of this technique out there. One of the artists that utilize this technique in their artwork is Chelsea Gallop, the owner and maker at Melbourne-based brand One Cloudy Afternoon. Chelsea creates thick, incredibly richly decorated slabs with floral motifs in colour combinations that are so delightful to look at. She then turns them into fashionable earrings or objects. Chelsea discovered polymer clay after many years of experimenting with different art forms, during the start of Covid and while searching for a creative escape in a tough time. She utilized her prior experience in art and design and decided to tackle a new medium that has surprised and excited her more than she knew possible. She says she loves the versatility of polymer and the way she can portray the ideas and beauty that inspires her daily. The Australian artist decided to start her own brand when she finally settled back in Melbourne after many years of travelling back and forth from the UK to Australia. Her style focuses on the detail and execution of each piece ensuring every petal, leaf and element is executed to perfection. Inspired by floral elements, snaking leaves, blossoming flowers and treasured times when she was a young girl foraging for blackberries down English canals. That's what her style embodies, playfulness and fun of colour. And because it was Chelsea’s work with colour that – among other things – caught our attention, we wanted to know more. Chelsea says she develops colour schemes via mixing and experimenting with individual elements and layers on individual slabs. Although there’s a uniting and easily recognizable style, every item she creates is unique and it always surprises her how her ideas develop on a slab blank canvas. You can enjoy Chelsea’s artwork on her web or social media. - Od oblečení přes tetování, auta, cvičení až po domácí mazlíčky – ve všem panují určité trendy a polymerové umění není žádnou výjimkou. Pokud sledujete polymerové umělce na sociálních sítích, nemohli jste si nevšimnout, že zdobené polymerové plátky jsou v současnosti velkým hitem. No a my jsme si zase nemohli nevšimnout, že lze najít opravdu výjimečně dobrá provedení této techniky. Jedním z umělců, kteří se této technice věnují, je i Chelsea Gallop, majitelka a kreativní duše melbournské značky One Cloudy Afternoon. Chelsea tvoří silné, neuvěřitelně bohatě zdobené plátky s florálními motivy v barevných kombinacích, které jsou velmi příjemné pro oko. Z těchto plátků potom vyrábí náušnice a malé dekorativní předměty. Po mnoha letech experimentování s různými formami umění objevila Chelsea polymerovou hmotu právě během současné pandemie koronaviru, když hledala nějaký kreativní únik v těžkých časech. Při seznamování se s novým médiem naplno využila předchozích zkušeností s uměním a designem. Říká, že polymer ji nadchnul a překvapil víc, než si předtím sama dovedla představit. Miluje na něm hlavně jeho všestrannost a způsob, jakým jí umožňuje ztvárňovat nápady a krásu, která ji denně inspiruje. Australská umělkyně se rozhodla založit svou vlastní značku poté, co se po letech pendlování mezi Anglií a Austrálií, konečně usadila v Melbourne. Její styl je založen na detailu a dokonalém provedení každičkého jednotlivého okvětní plátku, lístku či jiného prveku. Inspiruje se hlavně květinami, popínavými rostlinami a dobou, kdy jako malá v Anglii sbírala ostružiny kolem vodních kanálů. Hravost a zábavnost barev, to vše je v jejím stylu obsaženo. A protože barevnost byla jednou z hlavních věcí, které nás na její tvorbě upoutaly, chtěli jsme se o jejím přístupu k barvám dozvědět víc. Chelsea říká, že barevná paleta každého plátku se vyvíjí organicky skrze míchání barev a experimentování s jednotlivými elementy a vrstvami. Přestože její tvorba má jednotný a snadno rozpoznatelný styl, každý její plátek je jedinečný a Chelsea je vždy překvapená, jak se její nápady postupně rozvíjí na prázdném podkladu. Chelseinu tvorbu si můžete užít na jejím webu či sociálních sítích.

Sculpting in polymer clay is growing more and more popular and it’s no wonder. The properties of the medium are excellent for this technique and there are so many different possibilities. We’ve seen, for example, realistic sculptures, food miniatures, fantasy figures, real and imaginary animals and monsters in a myriad of styles. The Ukrainian sculptor Olga Vyshnyvetska is no newbie on our blog. Olga, who you may know under her brand name Mr. Space Lobster, has already proved that her sculpting skills are superb and her imagination is boundless. Her complex creations are informed by Olga’s love of nature and wildlife. She uses polymer and other materials to create amazingly colourful fantasy characters that also have very interesting origin stories. Stories actually play a major role in her artwork. She usually searches for a story or a character in all the strange places. In the world full of superheroes, the artist often wants to show some interest in the whimsical and inconspicuous. That was basically her inspiration for the creatures we’re showing you today – Olga wanted someone to appreciate the quirkiness of these creature with all their strangeness, folly, melancholy, and vulnerability. Knowing Olga’s qualities, we asked her to contribute a tutorial to this year’s last issue of Polymer Week and we were really excited when she accepted. We were even more excited when we first saw her finished project for the magazine and we very much hope that you will be too. The latest issue of the magazine with Olga’s tutorial is already available in our e-shop. - Modelování z polymeru je stále populárnější a není divu. Vlastnosti tohoto média jsou pro tuto techniku ideální a nabízí se tolik různých možností. Už jsme viděli například realistické sochařství, miniatury jídla, fantazijní postavy, skutečná i imaginární zvířata, příšery a to vše v mnoha různých stylech. Ukrajinská sochařka Olga Vyshnyvetska není na našem blogu žádným nováčkem. Olga, kterou můžete znát pod její značkou Mr. Space Lobster, už nám ukázala, že její modelovací dovednosti jsou skvělé a její představivost je bez hranic. Její komplexní tvorba je prodchnuta její láskou k divoké přírodě a zvířatům. Používá polymer a další materiály k tvorbě neuvěřitelně barvitých fantazijních postav, které mají také zajímavý příběh. V tvorbě Olgy příběhy hrají zcela zásadní roli tvorbě. Obvykle je hledá na těch nejpodivnějších místech. Ve světě plném superhrdinů se často snaží přitáhnout zájem k hrdinům lehce ztřeštěným, nebo dokonce úplně nenápadným. Tato snaha byla také inspirací pro bytůstky, které vám představujeme dnes – Olga chtěla, aby někdo ocenil podivnost těchto stvoření, jejich pošetilost, melancholičnost a zranitelnost. Protože známe Olžiny kvality, rozhodli jsme se ji poprosit, aby přispěla do nejnovějšího čísla časopisu a moc nás potěšilo, když naši nabídku přijala. Byli jsme pak nadšení ještě víc, když jsme poprvé uviděli její hotový projekt a moc doufáme, že budete stejně tak nadšení i vy. Nejnovější číslo časopisu s jejím návodem jej již k dostání v našem e-shopu.

When you’re looking at the wonderful sculptures by Anne-Marie Paradis, we have to marvel at her sculpting skills and imagination. She always manages to portray the character of her subjects perfectly. The Canadian artist has been drawing ever since she was a child and she’d tried pretty much all the mediums she could, but never really connected with any of them. That was until she came across polymer clay in 2011. Since that moment she started working with the material and she hasn’t stopped since then. She started out sculpting her pets and favorite wild animals. She really wanted to bring human characters to life too but always felt intimidated with how complicated human anatomy was. Anne-Marie didn’t tackle this challenge until a few years later and she admits she glad she did. Now she’s comfortable sculpting anything from dogs and cats to humans and even monsters. She says that learning is all about the right mindset and you can always succeed if you’re determined. We asked Anne-Marie to tell us a bit more about her creative process. She explains that every sculpture starts with a wire armature wrapped in aluminum foil, which acts as a skeleton to support the sculpture. After that she adds clay and loosely build the forms, like a sketch. Then comes the details and finishing touches. Once the piece is baked, she paints it with acrylic paints and soft pastels. The whole process is quite time-consuming. Depending on the size and complexity of the piece, she can spend anywhere between 8 to more than 30 hours on a project. Through her art, the talented sculptor is hoping to capture and show what she loves most. Nature and animals were always a huge inspiration for her. Unlike some other artists, Anne-Marrie loves creating sculptures for others too. Commissions became a big part of her creative work and she’s always pleased to bring someone’s beloved pet or fictional character to life in a unique piece of art. Who wouldn't like to own one of Anne-Marie’s beautiful artworks? - Když se díváme na úžasné sochy od Anne-Marie Paradis, musíme jednoduše obdivovat její modelovací schopnosti a představivost. Vždy skvěle zachytí podstatu svých objektů. Tato kanadská umělkyně kreslí od dětských let a vyzkoušela asi všechna dostupná média, ale žádné jí nepřirostlo k srdci. To však platilo jen do doby, než se poprvé setkala s polymerovou hmotou v roce 2011. Od toho okamžiku začala s polymerem pracovat a zatím nepřestala. Nejdřív modelovala svoje domácí mazlíčky a oblíbená divoká zvířata. Toužila ztvárnit i lidi, ale odrazovala ji složitost lidské anatomie. Proto se Anne-Marie neodvážila modelovat lidi dřív než před několika lety a nyní připouští, že je moc ráda, že se do toho pustila. V současnosti ji nedělá žádný problém vymodelovat cokoli od psů a koček, přes lidi až po různé příšery. Říká, že učení je hlavně o správném nastavení mysli a vždycky můžete uspět, pokud jste dostatečně odhodlaní. Poprosili jsme Anne-Marie, aby nám řekla něco víc o svém tvůrčím procesu. Vysvětluje, že na začátku každé sochy je drátěná armatura obalená alobalem, která funguje jako opora figurky. Poté přidá hmotu a začne volně modelovat, podobně jako při skicování. Nakonec dotváří detaily a provádí finální úpravy. Po upečení sochy barví pomocí akrylových barev a suchých pastelů. Celý proces je velice zdlouhavý. V závislosti na velikosti a složitosti sochy stráví prací na jednom projektu mezi 8 a 30 i více hodinami. Talentovaná sochařka doufá, že skrze svoji tvorbu zachytí a ukáže to, co nejvíc miluje. Příroda a zvířata byly vždy její obrovskou inspirací. Na rozdíl od jiných umělců, Anne-Marie moc ráda tvoří sochy i pro ostatní. Zakázky se staly velkou částí její tvůrčí práce a vždy s potěšením na přání svých zákazníků umělecky ztvární jejich mazlíčka nebo fiktivní postavu. Kdo by nechtěl vlastnit jednu z Anne-Mariiných nádherných děl?

It’s hard to look at the exquisite limited-edition art jewellery made by Vicki Murphie and not think about graphic design. The Australian artist herself admits that graphic design is one of the biggest influences in her work. She keeps exploring the form and shape and the limitless possibilities of black and white. She is also obsessed with stripes, colour blocking, visual textures and abstract work. Vicki, who’s an interior designer by day, established her own brand, Sasha + Max Studio, in 2009. She says that making jewellery enables her to create on a much smaller scale than in her day job. She loves building patterns and creating details in polymer clay as well as pairing polymer components with other elements, but how did it all start? After years of buying art beads from other worldwide artists, in 2017 she discovered the joys of polymer clay for herself and was well and truly hooked. In her work Vicki pays lots of attention to each step of the whole creative process. Her pieces are designed, built, cut, sanded and assembled by hand. We love Vicki’s clean work with the material and the way in which she combines simple graphic patterns with solid colours and sophisticated designs to achieve great effects. Visit Vicki’s accounts on social media and enjoy her great artwork and skills. - Je těžké se dívat na tyto úžasné šperky, které Vicki Murphie vyrábí v limitovaných sériích, bez toho, aniž bychom pomysleli na grafický design. Sama australská umělkyně přiznává, že grafický design je jedním z nejsilnějších vlivů v její tvorbě. Neustále zkoumá možnosti forem a tvarů i kombinace černé a bílé. Je také posedlá proužky, často ve své práci využívá colour blocking (kombinace velkých ploch různých barev, obvykle z opačných stran barevného spektra), textury a abstrakci. Vicki, která pracuje jako interiérová designérka ve svém studiu, založila svou vlastní značku Sasha + Max Studio v roce 2009. Říká, že tvorba šperků jí umožňuje pracovat v mnohem menším měřítku než je tomu v interiérovém designu. Moc ráda vytváří vzory a hlavně detaily a také ráda kombinuje polymerové komponenty s dalšími materiály. Ale jak to celé začalo? Po letech kupování originálních korálků od ostatních umělců z celého světa objevila v roce 2017 polymerovou hmotu a okamžitě se na ní stala závislá. Ve své tvorbě věnuje mnoho pozornosti každému kroku celého tvůrčího procesu. Každý z jejích šperků je navržen a vyroben výhradně ručně. Moc se nám líbí její čistá práce s polymerem a způsob, jakým Vicki kombinuje jednoduché grafické vzory s jednobarevnými plochami a sofistikovaným designem, čímž dosahuje skvělých efektů. Projděte si její účty na sociálních sítích a užijte si její umění a dovednosti.

This season has something for everyone – occasional warm sunny days, rainy days with lots of reading, thick cozy sweaters, tasty hot beverages, walks in beautifully colourful forests; just choose whatever you like. Around Halloween, most people go for something scary. We, on the other hand, decided to go for something nice this time. The Russian artist Vera Ivashkevich created these tiny realistic pumpkin brooches just in time for All Hallows’ Eve. With all the colour variations, they make a perfect accessory to wear throughout the autumn months. They would look amazing on a thick cardigan or your favourite coat, wouldn’t they? Vera, who runs her own creative brand Missmouse, has been working with polymer for over ten years now. She says that it’s her passion and sculpting helps her relax and de-stress. She pays a lot of attention to detail, but the most important value in her artwork is its neatness. Vera always strives for perfection and if you take a close look at her pieces, you can see that the quality of craftsmanship is outstanding. Another important thing for the artist is to have and constantly develop her own style. She most often sculpts animals and sweets. If you check out her social media, you can find there a wide range of interesting objects – jewelery, decorated mugs, jars and all kinds of small decorative objects. Whether it’s a succulent, cone of ice-cream or a cute kitchen appliance, they are all equally lovely. - Toto roční období má něco pro každého – občasné teplé a slunečné dny, deštivé dny, kdy si můžete hodně číst, pohodlné tlusté svetry, chutné horké nápoje, procházky v překrásně vybarveném lese – prostě si jen vyberte, co vám vyhovuje. Okolo Halloweenu si většina lidí užívá spíš strašidelné věci, my jsme se však tentokrát rozhodli pro něco roztomilého. Ruská umělkyně Vera Ivashkevich vytvořila tyto drobné realistické brože ve tvaru dýní právě včas na oslavu tohoto svátku. Rozmanité barevné variace z nich dělají ideální doplněk, který můžete nosit celý podzim. Vypadaly by úžasně na tlustém kardiganu, nebo vašem oblíbeném kabátu, co říkáte? Vera, která má svou vlastní kreativní značku, pracuje s polymerem už více než deset let. Říká, že je to její vášeň a modelování jí pomáhá odpočívat a zbavit se stresu. Hodně pozornosti věnuje detailům, ale za největší hodnotu pokládá čistotu provedení svých výrobků. Vera se vždy snaží o dokonalost a pokud se zblízka podíváte na její výrobky, uvidíte, že její zručnost je obdivuhodná. Další důležitou věcí je pro tuto umělkyni její vlastní styl a také to, že jej neustále rozvíjí. Nejčastěji modeluje zvířata a sladkosti. Pokud se podíváte na její sociální sítě, najdete tam velkou škálu zajímavých věcí – šperky, dekorované hrnky a sklenice a mnoho dalších drobných dekorativních předmětů. Ať už je to sukulent, kornoutek zmrzliny, nebo roztomilý kuchyňský spotřebič, všechny její výrobky jsou stejně rozkošné.