Joseph Barbaccia has excelled in the polymer clay community. He is one of the few people who work with polymer in 2D on a large scale. His work is colourful and - at least at a distance - it creates the impression of a painting.
However, if you take a closer look, you will notice a distinctive structure created by tiny strings of polymer clay that Joseph, who is from Philadelphia, assembles piece by piece. It provides a remarkable visual experience.
“I first thought of polymer clay as an art medium when I saw a colorful display in a crafts store. I marveled at the work that was being done with this uncommon medium. Whatever. I thought this material might just work for me”, says Joseph. It was his experience that brought him to creating large-scale polymer clay paintings, “In the past I had always worked up sketches for my sculptural artwork in plasticine, my hands were more than familiar with clay. But instead of large sculptures, I’d create illustrations.”
Then he googled. Almost immediately he understood the convenience, small footprint and limitless possibilities of creating with polymer clay. “I joined polymer clay organizations, forums and illustration organizations, I subscribed to magazines like Polymer Week Magazine and soaked up best practices.”
He found out there were many award winning illustrators who use polymer clay for their work. Illustrators like Irma Gruenholz, Helena Bogosian or Tammy Durham. “Most of all, I aspired. I knew I could learn the medium by copying others as the Old Masters did. But to grow I had to use my own, unique voice. Then I went to work,” he continues telling his story.
Read the whole article about Joseph Barbaccia's work in the latest issue of the Polymer Week Magazine.
-
Joseph Barbaccia svou tvorbou v polymerové komunitě úspěšně vyniká. Je jedním z mála lidí, kteří s polymerem sice pracují plošně, ovšem ve velkém měřítku. Jeho tvorba hraje barvami a při pohledu z dálky působí jako celistvý malovaný obraz. Z blízka na vás ovšem vynikne skladba drobných polymerových provázků, které Joseph z Philladelphie skládá jeden vedle druhého. Je to zážitek pro oči.
“Poprvé jsem o tomto materiálu uvažoval jako o uměleckém médiu, když jsem v obchodě s kreativními potřebami uviděl barevný stojan s polymerovou hmotou. Začal jsem žasnout nad tím, co se z tohoto neobvyklého materiálu dá vytvořit. Cokoliv. Pomyslel jsem si, že by právě to mohlo být to pravé pro mě,” vypráví Joseph. K jeho tvorbě velkoformátových polymerových obrazů jej dovedly zkušenosti: “Dříve jsem často tvořil návrhy soch z plastelíny, moje ruce tedy byly na modelování zvyklé. Jen na místo soch jsem začal z hmoty tvořit ilustrace.”
A tak začal hledat na internetu. Téměř okamžitě pochopil, jak praktická a prostorově nenáročná práce s polymerovou hmotou je a jak nekonečné jsou její možnosti. “Stal jsem se členem různých polymerových spolků, zapojil jsem se do organizace sdružujících ilustrátory, začal odebírat časopisy, mezi nimi i Polymer Week Magazine, a doslova jsem nasával ty nejlepší techniky.”
V oboru ilustrace poté objevil mnoho oceněných umělců, kteří ke své práci používají polymerovou hmotu. Ilustrátorky jako Irma Gruenholz, Helena Bogosian, nebo Tammy Durham. Hlavně ale začal usilovně pracovat na svém: “Věděl jsem, že bych se mohl učit kopírováním ostatních, tak jako to dělali staří mistři. Ale k tomu, abych mohl růst, jsem potřeboval najít svůj vlastní jedinečný styl. A tak jsem se dal do práce,“ pokračuje Joseph s vyprávěním svého příběhu.
Přečtěte si celý článek o tvorbě Josepha Barbacii v novém čísle časopisu Polymer Week Magazine.
