A SENSUAL EXPERIENCE


Debbie Crothers has an undying passion for polymer clay and desire to experiment resulted in many beautiful techniques. Debbie is an expert on surface treatments and her pieces are showcases of great design, composition, and sense of colour. She has recently published her polymer pebbles, so we asked her to kindly share their origin story with other polymer clay fans.


The artist admitted that she had never really contemplated the relationship between what she’s creating and how it makes her feel – and her pebble project has certainly done that. 


Since the onset of menopause she’s been on a mission to make her life as relaxing and stress-free as possible but she didn’t think to develop an association with creation and relaxation. She decided to pull out her visual diary to create a “relaxation page” considering colour, shape and texture. Earthy colours played an important role there; subtle greys, soft blues, gentle greens and warm browns, and the shapes were organic; ovals and slumped ovals, with smooth and rounded edges. She noted down smooth surfaces or perhaps a slight “sandy” feel.  


From this initial visual diary page she created a range of pebbles using granite clay and a small touch of colour. She explored different pebble shapes and considered inclusions and design options. As she created she was mindful of how it made her feel.  She mixed embossing powder into the clay by hand whereas normally she uses a pasta machine. She noticed the softness and warmth of the clay as she moulded each piece in her palm. She thought of how the colours made her feel and she made sure to relax and breathe slowly. She says confidently that the whole experience was a complete joy.  


This “mindful” exploration led to many other ideas which she documented in her visual diary. She’s always loved the look and style of Japanese Knotting on pebbles and to her, this look exudes relaxation, so it seemed like a natural progression. She taught herself two very basic knots, which then led her to explore other ways of knotting/wrapping and of course working with fibre.  


Some fibres have a “softness” about them so she concentrated on simple crochet cords with gorgeous, honey coloured cotton, that had this quality. This was the perfect combination for some of the ocean inspired pebbles. Adding feathers and “relaxing” symbols complemented the look.


The purpose behind creating this range of “pebble art” has been purely self-exploratory, but Debbie says that she’s incredibly happy to share it with others. Her project shows that considering carefully the choice of colours, textures and materials can create a direct link to the outcome that we want. She asserts that her journey is continuing and the process of mindful creating will continue also. And we can’t wait to see more of her wonderful creations.


-


Neutuchající vášeň k polymerové hmotě a touha experimentovat přivedla Debbie Crothers k vytvoření mnoha krásných technik. Debbie je odbornicí na povrchové úpravy a její šperky jsou ukázkou skvělého designu, kompozice a smyslu pro barvy. Debbie nedávno zveřejnila svoje polymerové oblázky, proto jsme ji požádali, zda by byla tak laskavá a sdílela jejich příběh s dalšími fanoušky polymerové hmoty.


Připustila, že se vlastně nikdy dřív nezamýšlela nad vztahem mezi tím, co tvoří, a jak se u toho cítí – a její oblázkový projekt ji přiměl to udělat. Když u ní začala menopauza, vydala na misi za dosažením tak uvolněného a poklidného života, jak je to jen možné, nenapadlo ji však, že existuje spojení mezi tvorbou a relaxací, které by mohla rozvíjet.


Vytáhla svůj výtvarný deník, aby si v něm vytvořila „relaxační stránku“ s barvami, tvary a texturami. Zemité barvy přitom hrály hlavní roli – tlumené odstíny šedé, modré, zelené a teplé odstíny hnědé. Tvary pak byly organické – ovály a tvary s hladkými, zaoblenými rohy. Poznamenala si také, že chce tvořit hladké povrchy, a možná i takové, které na dotek připomínají písek.


Na základě této stránky v deníku potom vytvořila množství oblázků s použitím hmoty s žulovým efektem. Zkoumala různé tvary oblázků a použila také inkluze. V průběhu tvorby si pozorně všímala, jak se během ní cítí. Embosovací prášky vmíchávala do hmoty ručně, zatímco normálně k tomu používá strojek. Všímala si také toho, jak měkká a teplá je hmota při tvarování kamínků v dlaních. Myslela na to, jaký pocit má z barev a dávala si pozor na to, aby relaxovala a dýchala pomalu. S jistotou tvrdí, že si celou tuto zkušenost maximálně užila.


Toto vědomé zkoumání procesu ji přivedlo k mnoha dalším myšlenkám, které si zaznamenala do svého výtvarného deníku. Vždycky se jí líbil vzhled a styl japonského vázání uzlů na oblázcích, z takto ozdobených kamínků vyzařoval klid, takže použití této techniky se nabízelo jako přirozené pokračování projektu. Naučila se pár základních uzlů, což ji pak vedlo k dalšímu experimentování a samozřejmě, také k práci s různými druhy vázacího materiálu.


Některé typy provazů jsou měkké, což pro tuto techniku vázání potřebovala, proto se zaměřila na bavlněnou háčkovací přízi v úžasné medové barvě, která jí svou měkkostí vyhovovala. To se ukázalo jako skvělá volba v kombinaci s oblázky inspirovanými oceánem. Přidáním peříček a meditativních symbolů dotáhla vzhled svých výtvorů k dokonalosti.


Přestože cílem tohoto oblázkového projektu bylo čistě objevování sebe samé, Debbie říká, že celý proces i jeho výsledky moc ráda sdílí s ostatními. Projekt hezky ilustruje fakt, že pokud pečlivě a vědomě zvážíme výběr barev, textur a materiálů, můžeme dosáhnout přesně takových výsledků, o jaké v naší tvorbě usilujeme. Debbie nás ujistila, že její cesta pokračuje a stejně tak bude pokračovat proces vědomého tvoření. A my už se nemůžeme dočkat dalších úžasných výrobků.